ECLI:CZ:US:2010:4.US.988.10.1
sp. zn. IV. ÚS 988/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 29. června 2010 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti Ing. M. K., zastoupeného Mgr. Richardem Merkunem, advokátem, AK se sídlem Václavská 12, 120 00 Praha 2, proti usnesením soudní exekutorky Exekutorského úřadu Prahy 4 JUDr. Jany Tvrdkové ze dne 29. 1. 2009 č. j. 095 Ex 575/06/U 10-127, ze dne 16. 2. 2009 č. j. 095 Ex 575/06/U 11-133, ze dne 12. 3. 2010 č. j. 095 Ex 575/06/U 14-162, ze dne 12. 3. 2010 č. j. 095 Ex 575/06/U 15-163 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2009 č. j. 14 Co 165/2009-195, 14 Co 166/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti žádá stěžovatel zrušení v záhlaví označených usnesení soudní exekutorky a obecného soudu s tím, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces zaručené článkem 36 odst. 1, 2 a článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny"), vlastnické právo dle článku 11 Listiny a článku 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, princip rovnosti účastníků zakotvený v článku 1 a článku 37 odst. 3 Listiny, elementární zásady právního státu vyjádřené v článku 2 odst. 3 Ústavy a článku 2 odst. 2 Listiny a konečně právo na ochranu lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti. Dále stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí a aby z důvodu naléhavosti rozhodl o ústavní stížnosti před dnem 21. 4. 2010, neboť provedení nařízených dražeb by vedlo k nevratnému poškození práv stěžovatele.
Z ústavní stížnosti a z jejích příloh zjistil Ústavní soud, že soudní exekutorka Exekutorského úřadu Prahy 4 JUDr. Jana Tvrdková usneseními ze dne 29. 1. 2009 č. j. 095 Ex 575/06/U 10-127 a ze dne 16. 2. 2009 č. j. 095 Ex 575/06/U 11-133 vydala dražební vyhlášky ve věci exekuce nařízené podle vykonatelného rozsudku pro zmeškání vydaného Obvodním soudem pro Prahu 10 ze dne 12. 9. 2006 č. j. 23 C 396/2005-43 proti stěžovateli jako povinnému. K odvolání stěžovatele Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 9. 2009 č. j. 14 Co 165/2009-195, 14 Co 166/2009 obě napadená usnesení potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí podotkl, že výrok o času a místu dražebního jednání, jakož i výroky dle ustanovení §336b odst. 2 písm. b), f), h), i), j), k), l) o. s. ř. jsou výroky upravující vedení řízení, které je exekutor oprávněn změnit ex offo, a proto uplynul-li v důsledku podaného odvolání čas nařízeného dražebního jednání, postačí, aby soudní exekutor odročil dražební jednání, aniž by byly dotčeny ostatní výroky dražební vyhlášky a aniž by musel vydávat novou dražební vyhlášku. Následně soudní exekutorka vydala usnesení ze dne 12. 3. 2010 č. j. 095 Ex 575/06/U 14-162 a ze dne 12. 3. 2010 č. j. 095 Ex 575/06/U 15-163, jež se od původních dražebních vyhlášek lišila pouze v datu dražebního jednání; v poučení je uvedeno, že stěžovatel se proti nim nemůže odvolat.
Stěžovatel uvádí, že je vystaven exekuci, která byla nařízena na základě nepravomocného a nevykonatelného rozsudku, neboť o jeho existenci se dozvěděl náhodně, protože dlouhodobě pobýval v zahraničí, přičemž okamžitě poté podal proti němu odvolání. Exekuce byla nařízena dne 1. 12. 2006, avšak rozsudek nemohl nabýt právní moci dříve než dne 16. 7. 2007, kdy bylo stěžovateli doručeno rozhodnutí o jeho odvolání; stěžovatel rovněž upozorňuje, že mu nebyla dána možnost se řízení zúčastnit a k věci se vyjádřit. Dále stěžovatel namítá, že k provedení exekuce, tedy k realizaci nevratných kroků ve vztahu k jeho majetku má dojít dříve, než bude rozhodnuto o jeho návrhu na zastavení exekuce a o žalobě na obnovu řízení, v němž byl vydán exekuční titul. Konečně stěžovatel upozorňuje, že dražební vyhlášky časově vydané po usnesení městského soudu, jímž byly potvrzeny původní dražební vyhlášky, jsou vydány protiprávně v rozporu s právním názorem vysloveným v tomto usnesení, poněvadž neměly být vůbec vydány a představují tak překážku věci rozhodnuté; mělo být pouze rozhodnuto o odročení dražebního jednání. Existují zde tedy dvě sady dražebních vyhlášek, přičemž proti později a protiprávně vydané sadě dražebních vyhlášek bylo stěžovateli odepřeno právo se odvolat.
Dříve, než může Ústavní soud přikročit k přezkumu opodstatněnosti či důvodnosti ústavní stížnosti, je povinen zkoumat splnění podmínek její projednatelnosti. V dané věci zjistil Ústavní soud, že formálně bezvadnou a přípustnou ústavní stížnost předložil k podání ústavní stížnosti oprávněný a advokátem zastoupený stěžovatel; současně jde o návrh, k jehož projednání je Ústavní soud příslušný. Po zvážení okolností předložené věci dospěl však Ústavní soud k závěru, že podaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud pravidelně připomíná, že jakožto soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy) stojí mimo soustavu obecných soudů (čl. 91 Ústavy), není "superrevizní" instancí v systému všeobecného soudnictví, a jeho úkolem není přezkum zákonnosti (či věcné správnosti) vydaných rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy, a zda lze řízení jako celek pokládat za spravedlivé.
Jestliže stěžovatel v odvolání proti dražební vyhlášce namítal nevykonatelnost exekučního titulu, nemohl očekávat, že se soud bude touto výhradou meritorně zabývat, neboť námitka nevykonatelnosti exekučního titulu nezakládá přípustnost odvolání proti dražební vyhlášce (srov. §336c odst. 5 o. s. ř.), a proto postupu městského soudu nelze nic vytýkat. Stěžovatelem tvrzené pochybení při doručování exekučního titulu totiž nelze uplatnit v odvolání proti dražební vyhlášce, ale v návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí [srov. §268 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], přičemž takového přezkumu se stěžovateli již dostalo (srov. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11. 4. 2007 č. j. 49 C 4478/2006-53). Není možno neustále otvírat nalézací řízení; tato možnost se uzavírá ukončením řízení o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí, přičemž při přezkumu dražební vyhlášky se již řeší pouze technické detaily průběhu prováděné exekuce.
Stěžovateli je nutno přisvědčit, že soudní exekutorka místo usnesení o odročení dražebního jednání chybně vydala nové dražební vyhlášky, ač byla správně instruována v usnesení odvolacího soudu. Takové pochybení však nezpůsobuje ústavní nekonformitu nově vydaných dražebních vyhlášek, poněvadž ne každá nezákonnost zakládá protiústavnost (srov. nález sp. zn. II. ÚS 45/94, Sb. n. u. sv. 3, str. 17). Jednak výrok v nových dražebních vyhláškách o novém času a místu dražebního jednání [§336b odst. 2 písm. a) o. s. ř.] lze považovat za odročení dražebního jednání, dále pak výroky v dražebních vyhláškách uvedenými pod §336b odst. 2 písm. b), f), h) až l) o. s. ř. se upravuje vedení řízení a soudní exekutorka jimi není vázána, a proto není opětovné vydání dražební vyhlášky s totožným zněním porušením principu rei iudicatae, byť tak bylo učiněno nadbytečně znovu. I když nelze zastírat, že výroky dle §336b odst. 2 písm. c), d), e), g) o. s. ř. byl porušen princip věci rozhodnuté, jelikož jimi se neupravuje vedení řízení; byly-li dříve soudem potvrzeny, nemohla soudní exekutorka v tomto rozsahu znovu rozhodovat, pročež z formálního hlediska by dražební vyhlášky v těchto výrocích mohly být zrušeny. Avšak vzhledem k tomu, že tyto výroky se v původních i nových dražebních vyhláškách zcela shodují, nestalo se postavení stěžovatele nejistým, vytvořená situace nevykazuje znaky právní nejistoty; nebylo zjištěno ani žádné reálné negativní dotčení stěžovatelových práv.
S ohledem na skutečnost, že se stěžovateli nezdařilo z důvodů shora vyložených doložit porušení jemu ústavně zaručených práv, odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost dle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. června 2010
Miloslav Výborný, v. r.
předseda senátu Ústavního soudu