ECLI:CZ:US:2010:Pl.US.45.10.1
sp. zn. Pl. ÚS 45/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném František Duchoň, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu navrhovatelů F. J. a P. N. na zrušení ustanovení §3 odst. 9 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, takto:
1. Návrh navrhovatelů F. J. a P. N. na zrušení ustanovení §3 odst. 9 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 418/2009 Sb., se odmítá.
2. Navrhovatelé mají právo účastnit se jednání ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 17/10 jako vedlejší účastníci řízení.
Odůvodnění:
I.
Stěžovatel F. J. podal dne 25. 8. 2010 ústavní stížnost proti výroku I. rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 22. června 2010, sp. zn. 20 C 18/2010, vedenou u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 2493/10. Stěžovatel P. N. podal téhož dne ústavní stížnost proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 22. června 2010, sp. zn. 20 C 18/2010, která byla vedena u Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 2498/10.
Stěžovatelé, zastoupení i stejným advokátem, navrhli ve spojení s ústavními stížnostmi i zrušení ustanovení §3 odst. 9 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Oba stěžovatelé jsou státními zástupci, kteří se v řízení před obecným soudem domáhali vyplacení částky 1.615,- Kč, o kterou jim prý byl aplikací shora uvedeného zákona snížen plat na úroveň 96 % dosavadního platu. Okresní soud v Hradci Králové ústavní stížností napadeným rozsudkem jejich žalobu zamítl a jelikož proti tomuto rozsudku není ve smyslu §202 odst. 2 o. s. ř. přípustné odvolání, obrátili se s danou věcí na Ústavní soud.
Vzhledem k tomu, že uvedené ústavní stížnosti směřovaly proti stejnému rozsudku obecného soudu, věcně se týkaly i shodné otázky, namítaly zasažení do týchž ústavně chráněných práv a navrhovaly i zrušení stejného ustanovení právního předpisu byly v zájmu hospodárnosti řízení a v souladu s §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů a §112 odst. 1 občanského soudního řádu spojeny usnesením Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2010 sp. zn. I. ÚS 2493/10 ke společnému řízení a rozhodnutí.
II.
Řízení ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů proti výrokům I. a II. rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 22. června 2010, sp. zn. 20 C 18/2010, bylo poté nutno ve smyslu §78 zákona o Ústavním soudu přerušit a návrh na zrušení ustanovení §3 odst. 9 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, postoupit plénu Ústavního soudu k rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. Stalo se tak usnesením Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2493/10 ze dne 25. října 2010.
III.
Ze spisu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 17/10 bylo zjištěno, že již dne 22. 3. 2010 podal Obvodní soud pro Prahu 5 návrh, doplněný podáním ze dne 2. 4. 2010, na zrušení i téhož ustanovení, které následně napadli stěžovatelé, tedy ustanovení §3 odst. 9 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Z uvedeného je patrno, že Ústavní soud o návrhu identickém s návrhem stěžovatelů již jedná. Pro překážku litispendence je tedy později podaný návrh na zrušení uvedeného zákonného ustanovení nepřípustný (§35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) a je nutno ho odmítnout podle §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu z důvodu uvedeného v §43 odst. 1 písm. e) téhož zákona.
Oprávnění navrhovatelé, F. J. a P. N., mají právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastníci (§35 odst. 2 věta za středníkem zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. listopadu 2010
Pavel Rychetský v. r.
předseda Ústavního soudu