ECLI:CZ:US:2011:1.US.1329.11.1
sp. zn. I. ÚS 1329/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti stěžovatelky Hloubětín 61 s. r. o., se sídlem v Praze 9, Poděbradská 261/61, IČ 28529898, zastoupené JUDr. Jiřím Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 6, Stavitelská 1099/6, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2011 č. j. 79 K 21/2005-1088, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka brojí ústavní stížností proti shora označenému usnesení, jímž Městský soud v Praze ve věci úpadce VELTEX spol. s r. o. ve výroku I. zamítl návrh stěžovatelky, aby konkursní soud podle §12 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen "ZKV"), uložil správci konkursní podstaty nezahrnovat do soupisu konkursní podstaty sporné nemovitosti, resp. vzít zpět již případně obnovený zápis sporných nemovitostí, jakož i další povinnosti uvedené v tomto výroku; ve výroku II. soud zamítl návrh, aby konkursní soud podle §12, §66a a §66b odst. 2 ZKV rozhodl o vyloučení Areálu Hloubětín ze soupisu konkursní podstaty úpadce. V odůvodnění soud konstatoval, že zrušením pravomocného rozhodnutí o vyloučení sporných nemovitostí ze soupisu Nejvyšším soudem došlo k obnovení účinků, které se pojí se soupisem; řízení je zpět ve stadiu odvolacího řízení, a o vyloučení Areálu Hloubětín tak dosud nebylo pravomocně rozhodnuto (tzn. nadále trvají účinky jeho soupisu). Soud se ztotožnil s právním názorem navrhovatelů, že navrhovatel b) byl oprávněn v důsledku svého úspěchu ve vylučovacím sporu prodat sporné nemovitosti stěžovatelce, která se stala jejich vlastnicí a její vlastnické právo se nemůže rozhodnutí dovolacího soudu podle §243d odst. 2 OSŘ nijak dotknout. Změna vlastníka ale nebrání správci konkursní podstaty v soupisu majetku z jiného důvodu, který se vztahuje k nabyvateli; správce i konkursní soud totiž mají důvodné pochybnosti o tom, zda stěžovatelka sporné nemovitosti nenabyla od nevlastníka. Konkursní soud by mohl vyhovět návrhu na uložení závazného pokynu správci pouze za situace, kdy by neměl žádné pochybnosti o tom, že navrhovatel b) získal Areál Hloubětín na základě platného právního úkonu a byl tedy jako jeho řádný a nezpochybnitelný vlastník oprávněn jej po úspěchu v excindačním sporu prodat. Tak tomu ovšem není, neboť postup při získání sporných nemovitostí byl primárním důvodem pro zrušení rozsudku odvolacího soudu dovolacím soudem a na základě obsahu spisu a vyjádření správce tak zakládá důvodné pochybnosti o tom, zda navrhovatel b) byl oprávněn sporné nemovitosti stěžovatelce prodat. K prosazení práv nového vlastníka (stěžovatelky) tak lze podle názoru soudu využít po postupu podle §92 odst. 2 OSŘ stávající řízení o vylučovací žalobě, nebo lze podat vylučovací žalobu.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá porušení čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 40 odst. 3 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), v nichž je dle stěžovatelky upraveno právo na ochranu před nezákonnými zásahy státu; dále bylo porušeno právo na spravedlivý proces, soudní ochranu, právo na zachování rovnosti stran soukromoprávních vztahů a účastníků řízení a právní jistotu (čl. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 90, čl. 95 odst. 1, čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, dále jen "Úmluva"), jakož i právo vlastnit a užívat majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě). Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatelky se soupisem sporných nemovitostí do konkursní podstaty. Stěžovatelka uvádí, že na výzvu konkursního soudu byla nucena podat u městského soudu vylučovací žalobu (je vedena pod sp. zn. 58 Cm 11/2011), je však přesvědčena, že soupis vůbec nelze provést, neboť tomu brání §243d odst. 2 OSŘ. Své úvahy pak stěžovatelka blíže rozvádí a poukazuje i na údajné vnitřní rozpory, nelogičnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.
Ústavní stížnost není přípustná.
Podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4). Procesní prostředek, který je nutno vyčerpat před podáním ústavní stížnosti, charakterizuje citovaný §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu tak, že jde o řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Jiným procesním prostředkem, který zákon k ochraně stěžovatelčina práva svěřuje, a s nímž je spojeno zahájení soudního řízení, je v dané věci vylučovací žaloba podle §19 ZKV. Je-li součástí soupisu konkursní podstaty úpadce Areál Hloubětín, který dle přesvědčení stěžovatelky součástí tohoto soupisu být nemá, má stěžovatelka možnost domáhat se ochrany svého tvrzeného vlastnického práva (coby práva bránícímu soupisu sporných nemovitostí) excindační žalobou. Soupis věcí do konkursní podstaty se opírá o procesní právo, a procesní právo také právě uvedeným způsobem upravuje postup, jak napravit situaci, kdy byla sepsána věc, která do soupisu být pojata neměla. Pouze úspěch v excindačním sporu může zabránit uplatnění domněnky, že věc byla do soupisu pojata oprávněně (druhá věta §19 odst. 2 ZKV). Ze samotného textu ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatelka tohoto postupu také využila a vylučovací žalobu podala. Za této situace je její ústavní stížnost nepřípustná pro nevyčerpání všech prostředků, které zákon k ochraně jejího práva poskytuje.
Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavní soud podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 24. května 2011
Ivana Janů v. r.
soudce zpravodaj