ECLI:CZ:US:2011:1.US.1411.10.1
sp. zn. I. ÚS 1411/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. M., zastoupeného JUDr. Radkem Dvořákem, advokátem se sídlem Zlín, Rašínova 68, proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 26. 2. 2010, čj. 6 To 88/2010 - 155, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 1 T 188/2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 14. 5. 2010 R. M. (dále jen "stěžovatel") navrhl zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně (dále též "krajský soud"), vydaného v jeho trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně (dále též "okresní soud") pod sp. zn. 1 T 188/2008, pro údajné porušení čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 39 a čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 14 odst. 1, čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen "Pakt").
Okresní soud ve Zlíně usnesením ze dne 1. 1. 2010, sp. zn. 1 T 188/2008, rozhodl za použití §419 trestního zákoníku, že stěžovatel nevykoná zbytek trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu čtrnácti měsíců, který mu měl skončit dne 10. 5. 2010 (tj. tři dny před podáním ústavní stížnosti). Uvedený trest byl stěžovateli uložen rozsudkem téhož okresního soudu ze dne 4. 12. 2008, čj. 1 T 188/2008 - 49, ve spojení s usnesením krajského soudu ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 6 To 106/2009, kterým byl uznán vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d trestního zákona účinného do 31. 12. 2009. Skutek spáchal tím, že řídil dodávkový vůz, přestože dnem 6. 6. 2008 pozbyl řidičské oprávnění z důvodu dosažení 12 bodů bodového hodnocení [§123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o silničním provozu")]. Na základě stížnosti státního zástupce krajský soud toto usnesení okresního soudu zrušil. V odůvodnění mj. konstatoval, že v projednávané věci nemělo být postupováno podle §419 tr. zákoníku, neboť popsaný skutek je trestný i podle nového trestního zákoníku jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku.
Stěžovatel s tímto závěrem krajského soudu nesouhlasil. Podle něj trestnost činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d trestního zákona účinného do 31. 12. 2009 zanikla účinností nového trestního zákoníku (v tomto směru poukázal na masivní mediální kampaň). V obsáhlé ústavní stížnosti pak předložil svou verzi celého případu. Na podporu své argumentace poukázal i na názory v odborné literatuře, zejména na článek JUDr. Púry, F.: Ještě k (ne)trestnosti tzv. vybodovaných řidičů po 1. 1. 2010, Trestněprávní revue, 2010, č. 6, str. 174. Současně uvedl, že krajský soud na tyto námitky nereagoval a o stížnosti neměl rozhodovat v neveřejném zasedání.
Po prostudování ústavní stížnosti a obsahu napadených rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Její podstatou je nesouhlas s interpretací a aplikací §337 odst. 1 a §419 tr. zákoníku. V tomto směru Ústavní soud připomíná, že výklad běžného práva a jeho aplikace na jednotlivý případ je v zásadě věcí obecných soudů. Zásah Ústavního soudu do tohoto (běžného) rozhodovacího procesu obecných soudů připadá v úvahu, jen pokud by byl zatížen takovými vadami, které mají za následek porušení ústavnosti. O takový případ se však nejedná.
Krajský soud svůj právní závěr řádně a logicky odůvodnil. Stěžovatel byl odsouzen za to, že řídil vozidlo, ačkoli pozbyl řidičské oprávnění poté, co dosáhl maximálního počtu 12 bodů a obdržel výzvu Městského úřadu v Otrokovicích, odboru evidenčně-správního, k odevzdání řidičského průkazu. Přesto, že mu byla tato skutečnost dobře známa, kritického dne činnost řidiče vykonával. Tento skutek je trestný i podle nového trestního zákoníku jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §337 odst. 1 písm. a), kterého se dopustí ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu. Z popisu skutku vyplývá, že stěžovatel mařil rozhodnutí městského úřadu tím, že po odnětí řidičského oprávnění vykonával činnost řidiče. Odnětím se rozumí pozbytí řidičského oprávnění po dosažení 12 bodů podle zákona o silničním provozu a doručení výzvy příslušného orgánu veřejné moci. Krajský soud tím reagoval i na námitky stěžovatele, zejména o neexistenci úředního rozhodnutí. Rozhodnout v neveřejném zasedání umožnil krajskému soudu trestní řád v §240 a násl.
O správnosti a logičnosti právního názoru krajského soudu svědčí i níže citované stanovisko, kterým Nejvyšší soud, v souladu se zákonem stanovenou povinností, sjednotil rozhodovací činnost soudů, ukončil polemiku a odstranil nejednotnost právních názorů na danou problematiku prezentovanou v odborné literatuře.
"Trestní kolegium Nejvyššího soudu dne 27. 10. 2010 přijalo pod sp. zn. Tpjn 302/2010 stanovisko, podle něhož za "odnětí příslušného oprávnění podle jiného právního předpisu" ve smyslu §337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku je třeba považovat i pozbytí řidičského oprávnění u řidiče, který v bodovém hodnocení dosáhl 12 bodů, a v důsledku toho mu bylo doručeno obecním úřadem obce s rozšířenou působností oznámení a výzva podle §123c odst. 3 zákona o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu, resp. v případě podání námitek proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, bylo pravomocně rozhodnuto tímto obecním úřadem podle §123f odst. 3 zákona o silničním provozu o zamítnutí námitek řidiče, neboť je neshledal odůvodněné. V důsledku toho, pokud pachatel řídí motorové vozidlo i poté, co mu bylo takto řidičské oprávnění odňato rozhodnutím příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, naplňuje znaky trestného činu (přečinu) maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku."
V návaznosti na výše uvedené Ústavní soud návrh stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2011
Ivana Janů
předsedkyně I. senátu Ústavního soudu