ECLI:CZ:US:2011:1.US.3099.11.1
sp. zn. I. ÚS 3099/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 20. října 2011 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. K., zastoupeného advokátem JUDr. Ivanem Werlem, se sídlem Vrchovecká 74/2, 594 01 Velké Meziříčí, proti rozhodnutí Obvodního oddělení Policie České republiky sp. zn. ORKH-102/KA-TČ-2001 z 28. 12. 2005, Okresního státního zastupitelství Kutná Hora sp. zn. 178/2001 z 10. 1. 2006 a Krajského státního zastupitelství v Praze sp. zn. KZN 2288/2005 z 9. 3. 2006, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Obsáhlou ústavní stížností, elektronicky doručenou Ústavnímu soudu dne 17. 10. 2011, se stěžovatel domáhá toho, aby Ústavní soud, shora uvedená rozhodnutí zrušil. Z jeho podání (str. 20) vyplývá, že v době, plynoucí od posledního rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství, rodina stěžovatele bezúspěšně opakovaně komunikovala s orgány činnými v trestním řízení, naposledy žádala Nejvyššího státního zástupce o nařízení kontroly skončené věci. Ten stěžovateli dopisem ze dne 19. 8. 2011, který mu byl doručen dne 22. 8. 2011, sdělil, že svého oprávnění k navrhovanému postupu nevyužije. Od data doručení zmíněného přípisu odvíjí stěžovatel lhůtu k podání ústavní stížnosti, když své podání Nejvyššímu státnímu zástupci považuje za mimořádný opravný prostředek, jímž zpochybnil poslední rozhodnutí Krajského státního zastupitelství.
Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která dle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), počíná dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Aniž by Ústavní soud chtěl banalizovat obtížnou situaci stěžovatele, je vázán svou ustálenou judikaturou, z níž plyne jeho vázanost toliko petitem návrhu, nikoliv jeho odůvodněním. Petitem předloženého návrhu se ovšem stěžovatel domáhá toliko zrušení v záhlaví tohoto rozhodnutí uvedených rozhodnutí, nikoliv zrušení "sdělení" Nejvyššího státního zástupce. K povaze "sdělení" Ústavní soud nad rámec rozhodnutí dodává, že je však skutečně nelze považovat za rozhodnutí, nadto rozhodnutí způsobilé zasáhnout základní práva stěžovatele.
Ve vztahu ke skutečně napadeným rozhodnutím je ze shora uvedeného zřejmé, že zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla zachována a zjevně již dávno uplynula.
Ústavní stížnost byla tedy podána po zákonem stanovené lhůtě, a proto musela být mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání (§43 odst. 1 písm. b) ve spojení s §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. října 2011
Eliška Wagnerová, v. r.
soudce zpravodaj