ECLI:CZ:US:2011:1.US.382.11.1
sp. zn. I. ÚS 382/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem ve věci návrhu MUDr. H. G., bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2010, č. j. 4 Nd 450/2010-68, za účasti Nejvyššího soudu, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 8. 2. 2011 doručila předsedkyně Nejvyššího soudu Ústavnímu soudu návrh stěžovatelky označený jako ústavní stížnost, původně nesprávně doručený Nejvyššímu soudu. Stěžovatelka v něm brojila proti v záhlaví specifikovanému rozhodnutí a zároveň požádala o osvobození od soudních poplatků a o "ustanovení advokáta ex offo." Napadeným usnesením bylo rozhodnuto tak, že věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 21/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu pro Prahu 4.
Stěžovatelka nebyla pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem, ústavní stížnost nebyla předložena v dostatečném počtu stejnopisů a její součástí nebyla kopie rozhodnutí o posledním prostředku ochrany práva.
Stěžovatelka byla vyzvána, aby ve lhůtě třiceti dnů odstranila vytknuté vady a uvedla svůj návrh do souladu s požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), s poučením, že pokud tak neučiní, může být jeho ústavní stížnost odmítnuta. Výzva byla stěžovatelce doručena, resp. je považována v souladu s ust. §50 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za doručenou vhozením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, a to dne 18. 3. 2011. Poslední den lhůty tak připadl na (nejbližší pracovní den) 18. 4. 2011. Ve výzvě k odstranění vad byla stěžovatelka výslovně poučena o možnosti obrátit se na Českou advokátní komoru s žádostí o určení advokáta, s tím, že Ústavní soud advokáty neustanovuje, a že řízení před Ústavním soudem není spojeno se zaplacením soudního poplatku.
Dne 15. 4. 2011 prostřednictvím faxu, resp. dne 18. 4. 2011 písemně stěžovatelka požádala o prodloužení lhůty k odstranění vad a zároveň ústavní stížnost rozšířila o návrh na zrušení opravného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. února 2011, sp. zn. 4 Nd 450/2010-II, které bylo vydáno k jejímu návrhu ze dne 9. 2. 2011. Stěžovatelka, stejně jako v ústavní stížnosti samotné, uvedla, že je plně invalidní, což doložila oznámením České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 12. 2009.
Z uvedené žádosti o prodloužení lhůty Ústavní soud neshledal žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly vyhovění tomuto návrhu. Stěžovatelka neuvedla ani nedoložila, že by jí (například) aktuální zdravotní stav neumožňoval obrátit se na advokáta, tvrzení o plné invaliditě se pohybuje toliko v obecné rovině a směřuje k posílení tvrzení o "výjimečnosti" celé věci. Naopak podání návrhu na vydání opravného usnesení ze strany stěžovatelky či rozšíření ústavní stížnosti o další napadené usnesení svědčí spíše proto, že zde nejsou objektivní důvody, pro které by stěžovatelka nemohla písemně se soudy, advokáty či Českou advokátní komorou dlouhodobě komunikovat. Jelikož stěžovatelka požádala o "prodloužení lhůty za účelem ustanovení advokáta ex offo," ověřil si Ústavní soud, zda tím stěžovatelka nedává najevo, že podala žádost o určení advokáta k poskytnutí právních služeb dle §18 odst. 2 zákona o advokacii, o níž by dosud nebylo rozhodnuto. Dotazem na Českou advokátní komoru si Ústavní soud ověřil, že ke dni 20. 4. 2011 taková žádost stěžovatelky evidována nebyla.
Lze tedy konstatovat, že lhůta pro odstranění vad uplynula marně.
Ústavní soud proto rozhodl o odmítnutí návrhu podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatelka neodstranila vady návrhu v určené lhůtě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 20. dubna 2011
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj