ECLI:CZ:US:2011:2.US.1627.11.1
sp. zn. II. ÚS 1627/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti navrhovatelky PaedDr. M. H., Ph.D., směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. května 2007, č. j. 25 Cdo 297/2007-276, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Podáním ze dne 17. května 2011, předaným k poštovní přepravě dne 2. června 2011 a doručeným Ústavnímu soudu dne 3. června 2011, navrhovatelka brojila proti v záhlaví uvedenému usnesení, jímž bylo její dovolání odmítnuto jako nepřípustné. Navrhovatelka ve svém podání pouze uvedla, že věří, že Ústavní soud najde možnost řešit její případ z hlediska lidskosti a dobrých mravů.
2. Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je Ústavní soud povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, musí být ústavní stížnost podána ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
4. Podání navrhovatelky směřuje proti rozhodnutí usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. května 2007, č. j. 25 Cdo 297/2007-276. Ústavní soud z databáze Ministerstva spravedlnosti (viz http://infosoud.justice.cz), jakož i dotazem u Okresního soudu ve Zlíně zjistil, že napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. června 2007.
5. Vzhledem k tomu, že navrhovatelce muselo být usnesení Nejvyššího soudu doručeno nejpozději dne 1. června 2007 (kdy nabylo právní moci), tak lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula nejpozději v pondělí dne 31. července 2007, a je tedy zcela zjevné, že podání je podáno po lhůtě stanovené v §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud proto ani nevyzýval navrhovatelku k odstranění dalších vad podání spočívajících zejména v nedostatku právního zastoupení.
6. Pokud navrhovatelka v podání zmiňovala, že nebyla poučena o možnosti podat ústavní stížnost, Ústavní soud k tomu podotýká, že takováto poučovací povinnost není v právních předpisech stanovena, a proto tedy obecné soudy poučení o možnosti a podmínkách podání ústavní stížnosti účastníkům řízení neposkytují. Na běh lhůty k podání ústavní stížnosti nemá ani vliv eventuální nepříznivý zdravotní stav navrhovatelky.
7. Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením předložený návrh odmítnout podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako opožděně podaný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. června 2011
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj