ECLI:CZ:US:2011:2.US.1786.11.1
sp. zn. II. ÚS 1786/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatele Š. M., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 28. 1. 2011 č. j. 40 Co 931/2010-147, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 6. 2011, stěžovatel brojil proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí obecného soudu. Tvrdil, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení článku 1 a článku 36 Listiny základních práv a svobod, které spatřoval zejména v tom, že dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není možné přezkoumávat v rámci řízení o vyklizení družstevního bytu platnost vyloučení z družstva. Stěžovatel namítal, že mu Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, neposkytl ochranu, když se nezabýval okolnostmi rozhodnými pro posouzení věci z hlediska ustanovení §3 odst. 1 občanského zákoníku a porušil povinnost soudu zkoumat, zda-li není oprávněným požadován výkon vlastnického práva v rozporu s dobrými mravy. Stěžovatel vyjádřil své přesvědčení, že jeho údajné vyloučení z družstva v roce 1994 bylo koncipováno účelově, zejména s ohledem, že takovéto tvrzení družstva po letech není možné podrobit žádnému přezkumu.
Ústavní soud předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost a dospěl k závěru, že návrh byl podán po lhůtě k tomu zákonem určené.
Dle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat do 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem je řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Procesním prostředkem, který by stěžovatel musel vyčerpat předtím, než se na Ústavní soud obrátí s ústavní stížností, není podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu mimořádný opravný prostředek uvedený v §72 odst. 4 téhož zákona.
Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání [§72 odst. 1 písm. a) a odst. 3, §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu].
Jak bylo Ústavním soudem zjištěno, proti rozhodnutí Krajského soud v Ostravě, pobočky v Olomouci, již nebylo dovolání přípustné a stěžovatel také dovolání podal. Lhůta pro podání ústavní stížnosti se tedy odvíjela od data doručení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Z příslušného spisového materiálu bylo zjištěno, že stěžovateli bylo uvedené rozhodnutí doručeno dne 12. 4. 2011. Následujícím dnem od tohoto doručení počala stěžovateli běžet 60ti denní lhůta k podání ústavní stížnosti, která uplynula dnem 13. 6. 2011, neboť konec 60ti denní lhůty připadl na sobotu 11. 6. 2011. Byla-li ústavní stížnost podána k poštovní přepravě až dne 14. 6. 2011, stalo se tak zjevně po uplynutí lhůty podle výše citovaného §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, a tudíž opožděně.
Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě k tomu určené.
Při zkoumání podmínek, stanovených pro řízení před Ústavním soudem, Ústavní soud zjistil, že stěžovatel není řádně zastoupen, jak to vyžaduje ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. S ohledem na shora uvedené se ovšem jevilo nadbytečným a neefektivním vyzývat jej k odstranění této vady ústavní stížnosti, neboť ani to by konečné rozhodnutí Ústavního soudu ve věci nemohlo ovlivnit .
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. července 2011
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj