ECLI:CZ:US:2011:2.US.2003.11.1
sp. zn. II. ÚS 2003/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti společnosti MATRIX a. s., sídlem Rychnov nad Kněžnou, Třebešov 1, zastoupené JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Resslova 1253, proti rozhodnutí Finančního úřadu v Děčíně ze dne 29. 4. 2011 ve věci č.j. 101636/11/178913507251, spojený s návrhem na zrušení ustanovení hlavy III zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Finančního úřadu v Děčíně s odvoláním na porušení ustanovení čl. 1 odst. 1 a čl. 9 Ústavy, ustanovení čl. 11 odst. 1 a čl. 26 Listiny základních práv a svobod, jakož i ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní stížnost spojila stěžovatelka s návrhem na zrušení ustanovení hlavy III zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů).
Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podání splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Ústavní soud se proto v dané věci nejprve zaměřil na posouzení otázky, zda je návrh stěžovatelky podán v zákonné šedesátidenní lhůtě, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.
Z ústavní stížnosti a přiloženého rozhodnutí finančního úřadu vyplývá, že ústavní stížností napadené rozhodnutí bylo stěžovatelce doručeno dne 3. 5. 2011.
Jestliže bylo rozhodnutí správního orgánu doručeno stěžovatelce dne 3. 5. 2011, započala běžet lhůta stanovená v ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu dnem následujícím, a byla-li ústavní stížnost podána až dne 8. 7. 2011, stalo se tak zjevně po jejím uplynutí.
Projednávaná ústavní stížnost je tedy návrhem podaným opožděně, pročež jej dle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu nezbývá než odmítnout.
I v případě včasného podání stěžovatelčiny ústavní stížnosti by nicméně byl taktéž dán důvod pro její odmítnutí; stěžovatelka totiž před jejím podáním nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva ve smyslu ustanovení §75 odst. 1, resp. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu poskytuje.
Ústavní soud v případě obdobných (respektive co do právního základu identických) ústavních stížností nepřistoupil na argumentaci stěžovatelů, že předmětná věc svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy navrhovatele, a proto je dána přípustnost ústavní stížnosti dle ustanovení §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu (srov. usnesení ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 1758/11, sp. zn. III. ÚS 1962/11, sp. zn. I. ÚS 2120/11, sp. zn. I. ÚS 2140/11, sp. zn. IV. ÚS 2168/11, sp. zn. I. ÚS 2179/11, sp. zn. IV. ÚS 2207/11 a sp. zn. I. ÚS 2347/11).
Pro úplnost Ústavní soud dodává, že byla-li ústavní stížnost odmítnuta pro opožděnost (resp. případně i nepřípustnost), nepřichází do úvahy, aby se mohl Ústavní soud věcně zabývat s ní spojeným návrhem na zrušení napadených ustanovení právního předpisu, aplikovaných napadeným rozhodnutím. Tento akcesorický návrh byl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu rovněž odmítnut.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. listopadu 2011
Jiří Nykodým
předseda senátu