ECLI:CZ:US:2011:2.US.2171.11.1
sp. zn. II. ÚS 2171/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti P. Č., zastoupeného Mgr. Markétou Hlucháňovou, advokátkou Advokátní kanceláře Praha, Trojská 69/112, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu 8 As 70/2010 ze dne 6. 5. 2011, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení základních práv domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti odvozuje ode dne 27. 5. 2011, kdy obdržel stejnopis rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci 10 Nc 954/09 s šikanozním pokynem, aby si věci nepřebíral jinak než na poště (pokyn poště "výhradně jen adresátu").
Z napadeného rozsudku vyplývá, že jím byla zamítnuta kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 10 Nc 954/09 ze dne 11. 10. 2010, kterou se stěžovatel domáhal ochrany proti tvrzenému nezákonnému zásahu právnické osoby při úkonech doručujícího orgánu, zrušení vydaných rozhodnutí doručujícího orgánu a navrhoval vydání předběžného opatření. Stěžovatel v ústavní stížnosti předkládá výtky týkající se údajných procesních pochybení, které s ohledem na jejich nepřehlednost nepovažuje Ústavní soud za nezbytné rekapitulovat. Námitky stěžovatele směřují především vůči způsobu, jakým mu jsou ze strany obecných soudů doručovány písemnosti a poště ukládány pokyny stran doručování. Namítá, že dochází k manipulaci s jeho podáními i hmotným právem a je mu odepírán přístup k soudu. Nesouhlasí se závěrem krajského soudu a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti považuje za nezákonné (dokonce za velenepravdivé se stupidními závěr).
Dle ust. §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu) senát odmítne návrh, který je zjevně neopodstatněný. Jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu, návrhy "zjevně neopodstatněné" představují návrhy, o jejichž "nepřijatelnosti" je možno rozhodnout již na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a argumentace, jež je proti nim v ústavní stížnosti uplatněna, jestliže prima facie nedosahuje ústavněprávní roviny a nemůže se již vzhledem ke své povaze a obsahu dotknout ústavně zaručených práv a svobod.
Právě o takový návrh se v předložené věci jednalo. Z hlediska ústavnosti není závěrům Nejvyššího správního soudu co vytknout. Lze jen dodat, že stěžovateli nebyl odepřen přístup k soudu, neboť obecné soudy podání stěžovatele projednaly v dvouinstančním řízení, přičemž dospěly k závěru, že se nejedná o návrh směřující proti rozhodnutí správního orgánu, resp. že Česká pošta, s.p. nevystupuje v daných souvislostech jako orgán, který by vrchnostenským způsobem zasahoval do veřejných subjektivních práv stěžovatele. Rozhodnutí soudů byla řádně odůvodněna a bylo v nich uvedeno, na základě jakých zjištění k přijatým závěrům dospěly a které právní předpisy byly na věc aplikovány. Za dané situace Ústavní soud ani není oprávněn přezkoumávat zákonnost napadeného rozhodnutí.
Ústavní soud považuje rovněž za nezbytné vyjádřit pochybnosti, zda byl ze strany stěžovatele v posuzované věci naplněn smysl a účel ustanovení zákona o Ústavním soudu, jež stanovují povinné právní zastoupení stěžovatelů v řízení před Ústavním soudem. Stěžovatel si sice formálně zajistil zastoupení advokátkou, z obsahu posuzované ústavní stížnosti nicméně vyplývá, že zmocněná advokátka pouze použila stěžovatelem připravený text stížnosti. Je tedy zjevné, že stěžovatel se nechává advokátem - alespoň ve fázi "sepsání" ústavní stížnosti - zastoupit jen pro forma, mohla by proto být odmítnuta projednávaná ústavní stížnost i pro její vady ve smyslu ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona čo Ústavním soudu (srov. mutatis mutandis usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 2. 2011 ve věci sp. zn. II. ÚS 3350/10 - usnesení v jiné stěžovatelově věci).
Vzhledem k tomu, že jak Ústavní soud ověřil, Nejvyšší správní soud rozhodoval v souladu s principy hlavy páté Listiny, jeho rozhodnutí, které je výrazem nezávislého soudního rozhodování, nevybočilo z mezí ústavnosti a sama skutečnost, že se stěžovatel neztotožňuje se závěry soudu, nemůže zakládat odůvodněnost ústavní stížnosti, byl návrh dle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítnut jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. srpna 2011
Jiří Nykodým
předseda senátu