ECLI:CZ:US:2011:2.US.624.11.1
sp. zn. II. ÚS 624/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelky L. Ž., zastoupené JUDr. Ing. Tomášem Matouškem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, směřující proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2010, č. j. 9 Afs 63/2010-225, a ze dne 26. 2. 2009, č. j. 9 Afs 39/2008-117, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 3. 2010, č. j. 30 Ca 7/2007-140, jež byla zaevidována pod sp. zn. II. ÚS 624/11, a o ústavní stížnosti téže stěžovatelky, zastoupené týmž advokátem, směřující proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2010, č. j. 9 Afs 62/2010-225, a ze dne 26. 2. 2009, č. j. 9 Afs 38/2008-116, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 3. 2010, č. j. 30 Ca 6/2007-140, jež byla zaevidována pod sp. zn. IV. ÚS 682/11, takto:
Ústavní stížnosti vedené pod spisovými značkami sp. zn. II. ÚS 624/11 a sp. zn. IV. ÚS 682/11 se spojují ke společnému řízení a budou nadále vedeny pod spisovou značkou II. ÚS 624/11.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dvě ústavní stížnosti směřující proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím.
Ústavní stížnosti byly podány toutéž stěžovatelkou a po skutkové stránce se týkají obdobné věci. Účastníci řízení a vedlejší účastník řízení jsou u obou ústavních stížností stejní. První ústavní stížností jsou napadeny rozsudky vydané v rámci soudního přezkumu rozhodnutí finančních orgánů, jimiž byla stěžovatelce pro neuznání nároku na odpočet DPH na vstupu vyměřena daň z přidané hodnoty ve specifikované výši za říjen 2001, prosinec 2001, březen 2002 a duben 2002. Druhou ústavní stížností jsou napadeny rozsudky vydané v rámci soudního přezkumu rozhodnutí finančních orgánů, jimiž byla stěžovatelce z téhož důvodu vyměřena daň z přidané hodnoty ve specifikované výši za září 2001, listopad 2001 a únor 2002. Obě ústavní stížnosti vycházejí z obdobného skutkového stavu, liší se pouze účetními obdobími, v nichž byly jednotlivé (související) daňové případy správcem daně zpochybněny. Obě ústavní stížnosti obsahují takřka totožnou argumentaci.
Podle §112 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, může Ústavní soud v zájmu hospodárnosti řízení spojit ke společnému řízení věci, které byly u něj zahájeny a skutkově spolu souvisejí nebo se týkají týchž účastníků.
Předpoklady vymezené citovaným ustanovením jsou splněny, proto Ústavní soud z důvodu hospodárnosti a efektivnosti řízení spojil obě věci ke společnému řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. dubna 2011
Pavel Rychetský, v. r.
předseda Ústavního soudu