ECLI:CZ:US:2011:2.US.961.11.2
sp. zn. II. ÚS 961/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké, soudce Stanislava Balíka a soudce zpravodaje Pavla Rychetského v řízení o ústavní stížnosti L. L., zastoupeného Mgr. Bohdanou Novákovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Mánesova 19, proti výroku III. rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 18. května 2010 sp. zn. 13 P 55/2008 a výroku rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2011 sp. zn. 27 Co 445/2010, kterým byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen ve výroku III., za účasti Okresního soudu v Nymburce a Krajského soudu v Praze jako účastníků řízení a I. R., M. R., zastoupeného Městským úřadem Poděbrady, odborem sociálních věcí a zdravotnictví, se sídlem v Poděbradech, Jiřího náměstí 20/I, jako kolizním opatrovníkem, a I. M., jako vedlejších účastníků, takto:
Podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se odkládá vykonatelnost výroku III. rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 18. května 2010 sp. zn. 13 P 55/2008 a výroku rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2011 sp. zn. 27 Co 445/2010, kterým byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen ve výroku III.
Odůvodnění:
Dne 1. dubna 2011 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele, kterou se domáhal zrušení v záhlaví uvedených výroků rozsudků obecných soudů z důvodu namítaného porušení svého základního práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Toto porušení spatřuje stěžovatel, který je otcem nezletilého M. R., ve skutečnosti, že mu byla výrokem III. napadeného rozsudku Okresního soudu v Nymburce (dále jen "okresní soud") ze dne 18. května 2010 sp. zn. 13 P 55/2008 uložena povinnost uhradit dlužné výživné za období od 1. prosince 2009 do 31. května 2010 v celkové částce 12 000 Kč k rukám babičky nezletilého ze strany matky I. M., ačkoliv v průběhu tohoto období tuto povinnost neměl, neboť podle rozsudku okresního soudu ze dne 24. listopadu 2008 č. j. 13 P 55/2008-77 měl tuto povinnost vůči matce nezletilého I. R., které předmětné výživné skutečně hradil. V mezidobí sice došlo k nařízení předběžného opatření usnesením okresního soudu ze dne 25. listopadu 2009 č. j. 13 P 55/2008-183, na jehož základě byl nezletilý svěřen do výchovy babičce nezletilého ze strany matky, tímto usnesením ale nebyla stanovena i povinnost hradit k jejím rukám výživné.
Napadený výrok III. rozsudku okresního soudu byl potvrzen výrokem rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2011 sp. zn. 27 Co 455/2010, proti kterému ústavní stížnost rovněž směřuje.
S ústavní stížností navrhl stěžovatel odložení vykonatelnosti napadených výroků podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, do doby konečného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnil tím, že podle §99 zákona o rodině se spotřebované výživné nevrací, přičemž stěžovatel již začal dlužné výživné splácet. Ani v případě vyhovění ústavní stížnosti proto nebude moci žádat vrácení výživného, které v mezidobí uhradí. Jelikož se jedná o výživné dlužné za dobu již uplynulou, není podle jeho názoru obava, že by odkladem vykonatelnosti rozhodnutí vznikla nezletilému újma, neboť běžné měsíční výživné je z jeho strany hrazeno řádně a včasně.
Ústavní soud dospěl k závěru, že důvody uvedené stěžovatelem pro odložení vykonatelnosti jsou opodstatněné, přičemž vyhovění tomuto návrhu by nebylo v rozporu se žádným důležitým veřejným zájmem a újma vzniklá neprodleným výkonem napadených výroků by pro stěžovatele znamenala nepoměrně větší újmu, než jaká by při odložení vykonatelnosti mohla vzniknout jiným osobám.
Protože v dané věci byly splněny podmínky podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, rozhodl Ústavní soud na základě uvedených skutečností o odložení vykonatelnosti napadených výroků rozsudků obecných soudů, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2011
Dagmar Lastovecká v. r.
předsedkyně senátu