ECLI:CZ:US:2011:3.US.1440.11.1
sp. zn. III. ÚS 1440/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 31. srpna 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatelky G. M. G., zastoupené Mgr. Filipem Ehrenbergerem, advokátem se sídlem Praha 4, Nechvílova 1837, o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Věznice Opava o kázeňském přestupku ze dne 21. 3. 2011, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí s tím, že se ve výkonu trestu ve Věznici Opava žádného přestupku nedopustila. Uvedla, že jí nebyl předán řádně dopis, jehož převzetí potvrdila již ve 12,40 hodin, u vychovatele Mgr. S. jí však nebyl vydán ani ve 13,15 hodin s tím, že jeho obsah nebyl dosud zkontrolován, nebylo jí ani umožněno za takové situace změnit dobu převzetí písemnosti. Ohledně jejího jednání se jmenovaným, označeného jako přestupek, nebylo provedeno dokazování a jak vychovatel Mgr. S. tak přítomná Mgr. J., jako svědek uvedená v záznamu o kázeňském přestupku, jsou, dle jejího přesvědčení, proti ní silně zaujati, a to proto, že s nimi opakovaně přišla do konfliktu v souvislosti s korespondencí a telefonáty již v minulosti, přičemž její stížnost na ně byla státním zástupcem uznána důvodnou. Proto se postupem speciálního pedagoga Věznice Opava při rozhodování o přestupku, konkrétně o jednání, které bylo v rozporu s §28 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., cítí dotčena v právu na spravedlivý proces, jak je zaručeno čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu záznamu o kázeňském přestupku odsouzené ze dne 1. 3. 2011 bylo zjištěno, že v uvedené listině je popsáno nevhodné chování stěžovatelky při jednání s vychovatelem Mgr. I. S., při němž tato, jako odsouzená, požadovala vydání dopisu, který jmenovaný dosud nezkontroloval. Nevhodnost jednání stěžovatelky, které bylo tak v rozporu s §28 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., potvrdila také přítomná Mgr. J. a na základě uvedeného záznamu bylo chování odsouzené řešeno jako kázeňský přestupek výchovným pohovorem bez uložení kázeňského trestu.
Na základě výše uvedeného zásah do práva, kterého se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl, když je nutno poukázat i na to, že její ústavní stížnost směřuje proti "neudělení kázeňského trestu". Takové rozhodnutí v žádném případě nebylo ani způsobilé do tvrzených práv zasáhnout. Závěrem lze dodat, že údaj stěžovatelky o jejích oprávněných stížnostech na postup pracovníků věznice při doručování poštovních zásilek (dle obsahu jí předložených listin) neodpovídá zcela skutečnosti. Z dopisu Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 4. 10. 2010 např. vyplývá, že její stížnost na porušování pravidel při doručování korespondence od údajného advokáta Mgr. T. L. byla shledána nedůvodnou, když nejen že o vztahu odsouzené k němu nebyl předložen důkaz, ale jmenovaný nebyl zjištěn ani v seznamu advokátů - z obsahu záznamu na obálce o doporučené zásilce bylo zjištěno, že Ing. T. L. působí jako tlumočník a překladatel.
Pro výše uvedené byl proto návrh stěžovatelky jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2011
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu