ECLI:CZ:US:2011:3.US.1485.11.1
sp. zn. III. ÚS 1485/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. B., zastoupené JUDr. Michalem Račokem, advokátem v Praze 1, Štěpánská 49/633, proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 20. 10. 2009 č. j. 9 C 247/2008-84, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka v ústavní stížnosti, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 23. 5. 2011, navrhuje zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo ve smyslu čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Z obsahu ústavní stížnosti vyplývá, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Berouně byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit žalobci (Generali Pojišťovna, a. s.) částku 2.054, - Kč s příslušenstvím a náklady řízení v částce 8.454,- Kč z titulu dlužného pojistného (výroky II. a III.). V částce, ve které se žalobce domáhal po stěžovatelce zaplacení úroku z prodlení z částky 374,- Kč od 17. 7. 2007 do 16. 10. 2007, okresní soud řízení zastavil (výrok I.). Stěžovatelka uvádí, že se o vydaném rozhodnutí okresního soudu dozvěděla až v rámci nařízení exekuce dne 13. dubna 2011.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že jí napadený rozsudek nikdy nebyl doručen. Uvedla, že se v době doručování zdržovala v zahraničí a nikoli na adrese svého trvalého bydliště. Soud podle názoru stěžovatelky provedl pouze nedostatečné a formální zjišťování jejího faktického pobytu. Za formální považuje také ustanovení opatrovníka, které mělo, dle jejího názoru, pouze urychlit soudní řízení. Na základě těchto skutečností stěžovatelka tvrdí, že jí byla nesprávným postupem soudu odňata možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, jakož i právo věc projednávat v její přítomnosti a vyjádřit se ke všem dokumentům.
Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu", a to včetně podmínky ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, která vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva stěžovatele poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní stížnost se vyznačuje tím, že je ke standardním procesním institutům prostředkem subsidiárním; je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.
Zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "OSŘ"), jenž nabyl účinnosti dnem 1. července 2009, bylo jeho ustanovení §229 odst. 1 doplněno o písm. h), podle něhož může účastník řízení žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže mu "byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady".
Podle §234 odst. 5 OSŘ, z důvodu zmatečnosti, uvedeného v §229 odst. 1 písm. h), lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí. Tím se stala zjevně nepoužitelnou judikatura Ústavního soudu, na niž se stěžovatelka v obecné rovině v ústavní stížnosti odvolávala.
Stěžovatelka, aniž řízení o žalobě pro zmatečnost ve smyslu §229 odst. 1 písm. h) OSŘ zahájila (opak se z ústavní stížnosti nepodává), může tedy rozsudek Okresního soudu v Berouně vydaný dne 20. 10. 2009 napadnout tímto opravným prostředkem.
Proto dospěl Ústavní soud v posuzované věci k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu výše citovaného ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná a podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ji soudcem zpravodajem odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. června 2011
Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu