ECLI:CZ:US:2011:3.US.1817.11.1
sp. zn. III. ÚS 1817/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 30. června 2011 v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele GRATO spol. s r. o., IČ 41033281, se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupeného Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábř. 51/39, o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 8. dubna 2011 č. j. 118 EC 199/2010-66, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaného rozsudku, jímž byla zamítnuta jeho žaloba o zaplacení částky 1.008,- Kč s příslušenstvím. Uvedl, že se rozhodnutím cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, a vzhledem k tomu, že podle §202 odst. 2 občanského soudního řádu proti rozsudku soudu I. stupně v předmětné věci není dána možnost odvolání a tedy možnost přezkumu, nezbývá, než se práva domáhat cestou ústavní stížnosti. Současně poukázal na nejednotnost a dle jeho přesvědčení často i svévolnost rozhodování soudců v tzv. bagatelních věcech, což je v příkrém rozporu s ústavně zaručeným právem na spravedlivý proces. Proto také navrhl, aby bylo ustanovení §202 odst. 2 občanského soudního řádu podle §74 zákona o Ústavním soudu zrušeno.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis - návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je mj. oprávněn podat tedy ten, kdo podal ústavní stížnost [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a), §74 a §64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu ústavní stížnosti a rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 8. 4. 2011 č. j. 118 EC 199/2010-66 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Soud I. stupně žalobu o částku 1.008,- Kč zamítl, když žalobce neprokázal svá tvrzení o tom, že na něj přešla pohledávka Dopravního podniku Ostrava a. s. (dříve postoupená společnosti FREEDOM) vůči žalovanému, jenž cestoval bez platného jízdního dokladu. S ohledem na výši žalované částky, na znění §202 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož proti rozhodnutí o ní není odvolání přípustné, i na obsah odůvodnění stížností napadeného rozsudku, postup soudu při zkoumání postavení žalobce, tj. existenci jeho aktivní legitimace k podání žaloby, nevzbuzuje pochybnost o hodnocení důkazů v souladu s §132 občanského soudního řádu a nenasvědčuje tomu, že by soud rozhodl svévolně. Proto byla také ústavní stížnost shledána zjevně neopodstatněnou.
Pokud jde o návrh na zrušení §202 odst. 2 občanského soudního řádu, pro odmítnutí ústavní stížnosti již k podání takového návrhu stěžovatel oprávněn není [§64 odst. 1 písm. e), §74 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§43 odst. 2 písm. a) citovaného zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. června 2011
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu