ECLI:CZ:US:2011:3.US.2531.11.1
sp. zn. III. ÚS 2531/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 13. září 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele A. D., zastoupeného JUDr. Františkem Kollmanem, advokátem se sídlem v Náchodě, Komenského 511, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 6. 2011 č. j. 22 Cdo 1735/2011-68, Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 3. 2011 č. j. 20 Co 112/2011-58 a Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. 1. 2011 č. j. 5 C 5/2011-42, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných usnesení, jimiž, jak uvedl, se cítí dotčen v právu na spravedlivý proces, chráněném čl. 6 Ústavy (míněn zřejmě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Poukázal na průběh řízení o žalobě na obnovu řízení, když dle jeho přesvědčení soudy rozhodly, aniž se vůbec zaobíraly hmotně právní stránkou věci, neprovedly a nevyhodnotily předložené písemné důkazy, soud II. stupně usnesení Okresního soudu v Náchodě o zamítnutí žaloby změnil tak, že se řízení o ni zastavuje. Proti rozhodnutí soudů proto podal dovolání, Nejvyšší soud pak usnesením ze dne 28. 6. 2011 řízení o dovolání směřujícím proti usnesení soudu I. stupně zastavil, brojícím proti rozhodnutí soudu II. stupně odmítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opraným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a) odst. 3 a 4, §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených usnesení zásah do práva, kterého se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud opodstatněně odmítl dovolání směřující proti usnesení soudu II. stupně (když řízení o dovolání, v němž žalobce - nyní stěžovatel, brojil proti usnesení soudu I. stupně, zastavil) a v odůvodnění svého rozhodnutí s poukazem na §104 odst. 1 občanského soudního řádu a ustálenou judikaturu vyložil správnost postupu odvolacího soudu, který pro nedostatek podmínek zastavil řízení o žalobě na povolení obnovy řízení, podané 27. 9. 2010 žalobcem proti výslovně a trvale označované D. M., zemřelé již v roce XXXX. Na vyčerpávající odůvodnění předmětného rozhodnutí dovolacího soudu lze v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh v souladu s §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut pro jeho zjevnou neopodstatněnost.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. září 2011
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu