ECLI:CZ:US:2011:3.US.3310.10.1
sp. zn. III. ÚS 3310/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 11. ledna 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. H. R., právně zastoupené JUDr. Zdeňkem Juřinou, advokátem AK se sídlem Krausova 605/6, 199 00 Praha 9, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. září 2010 č. j. 20 Co 300/2010 - 865, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 22. listopadu 2010, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. září 2010 č. j. 20 Co 300/2010 - 865, a to pro porušení článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 8. září 2010 č. j. 20 Co 300/2010 - 865 bylo změněno usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 19. března 2010 č. j. 41 E 595/97-819 tak, že z rozdělované podstaty 9 300 000,- Kč s úrokem ke dni vyplacení se uspokojí pohledávky v tomto usnesení uvedeném pořadí. Dále uvedeným usnesením krajský soud rozhodl, že zbytek rozdělované podstaty ve výši 3 131 605,38 Kč s úrokem ke dni vyplacení bude vyplacen povinnému.
II.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Napadené usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. září 2010 č. j. 20 Co 300/2010 - 865 obsahuje poučení, že "proti tomuto usnesení je možno podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně".
Dotazem u Okresního soudu v Kolíně Ústavní soud zjistil, že proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. září 2010 č. j. 20 Co 300/2010 - 865 podala stěžovatelka v souladu s poskytnutým poučením dovolání; dovolání stěžovatelky dosud nebylo postoupeno Nejvyššímu soudu České republiky.
Podle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), pokud nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ust. §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Jak bylo výše uvedeno, v souzené věci stěžovatelka podala v souladu s poskytnutým poučením proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. září 2010 č. j. 20 Co 300/2010 - 865 dovolání, které je v dané věci přípustné podle ust. §238a odst. 1 písm. f) občanského soudního řádu, což představuje mimořádný opravný prostředek ve smyslu ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Jestliže stěžovatelka podala ústavní stížnost souběžně s takovýmto mimořádným prostředkem, a před obecným soudem tedy probíhá příslušné řízení, v jehož rámci se může domáhat ochrany (i) svých ústavně zaručených práv a svobod, není důvodu pro to, aby Ústavní soud - v rozporu s výše popsaným principem subsidiarity, jakož i v rozporu s principem minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci (zde obecných soudů) - do doby, než toto řízení bude ukončeno, ve věci (paralelně) rozhodoval. Není ani důvodu pro to, aby Ústavní soud vyčkával se svým rozhodnutím až do rozhodnutí o dovolání. Stěžovatelka, pokud to bude pokládat za potřebné, může podat novou ústavní stížnost po doručení rozhodnutí o daném mimořádném opravném prostředku (ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V souladu s ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl, neboť neshledal důvod k postupu dle ust. §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2011
Jan Musil
soudce zpravodaj