ECLI:CZ:US:2011:3.US.651.11.3
sp. zn. III. ÚS 651/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 17. března 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti společnosti ASB-Bartoš, s. r. o. se sídlem U Studny 3383, 276 01 Mělník, IČ: 26183862, zastoupené JUDr. Martinem Klímou, advokátem se sídlem tř. V. Klementa 203, 293 01 Mladá Boleslav, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2010 č. j. 23 Co 385/2010-181, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní soud obdržel dne 3. 3. 2011 ústavní stížnost, kterou stěžovatelka napadá rozsudek Krajského soudu v Praze, jímž tento soud změnil vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně tak, že zamítl žalobu stěžovatelky, kterou se po žalovaném M. H. domáhala zaplacení 47 783,- Kč s příslušenstvím.
V napadeném rozsudku odvolacího soudu a řízení, které mu předcházelo, spatřuje stěžovatelka porušení práva ve smyslu čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Odvolacímu soudu stěžovatelka vytýká, že projednávanou věc nesprávně právně posoudil, neboť na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k údajně nesprávnému názoru, že ke škodě nedošlo v důsledku úmyslného jednání v dřívějším řízení žalovaného M. H., ale jen pro nedbalost žalovaného, a proto bylo nutné nárok na náhradu škody uplatnit v obecné tříleté objektivní promlčecí lhůtě. Pokud stěžovatelka v této lhůtě žalobu nepodala a žalovaný namítl promlčení uplatněného nároku, bylo nutné žalobu na náhradu škody zamítnout.
II.
Ústavní soud dříve, než se může zabývat meritem věci, musí vždy zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje náležitosti a podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud zjistil dotazem u Okresního soudu v Mladé Boleslavi, že rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010 č. j. 23 Co 385/2010-181 byl právnímu zástupci stěžovatelky - JUDr. Martinu Klímovi doručen dne 22. 12. 2010 (tato skutečnost vyplývá rovněž z otisku datového razítka na fotokopii napadeného rozsudku připojené stěžovatelkou k ústavní stížnosti).
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje. V předmětné věci takovým posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytuje, je ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010 č. j. 23 Co 385/2010-181, který byl právnímu zástupci stěžovatelky doručen dne 22. 12. 2010. Lhůta k podání ústavní stížnosti stěžovatelce skončila dnem 21. 2. 2011.
Pokud tedy byla ústavní stížnost předána k poštovní přepravě dne 2. 3. 2011, jedná se o ústavní stížnost opožděnou.
Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, neboť jde o návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. března 2011
Jan Musil
soudce zpravodaj