ECLI:CZ:US:2011:4.US.1873.11.1
sp. zn. IV. ÚS 1873/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 31. srpna 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele F. J., zastoupeného Mgr. Hubertem Müllerem, advokátem se sídlem ve Znojmě, Dolní Česká 345/32, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 4. 2011 č. j. 18 Co 201/2011-150, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného usnesení, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně, zamítající jeho návrh na ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení. Vyslovil přesvědčení, že tímto rozhodnutím došlo k porušení jeho práv, zakotvených v čl. 36 odst. 1 a v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, když jako nemajetný a sociálně slabý není schopen hradit náklady zastoupení advokátem v řízení, ve kterém uplatnil nárok na zaplacení částky 1.450.000,- Kč, a tak nemůže ani proti zamítavým rozhodnutím soudů podat dovolání. Dále poukázal na obsah §30 odst. 2 občanského soudního řádu, který ukládá soudu ustanovení advokáta tam, kde je uloženo povinné zastoupení advokátem, když právě taková povinnost je stanovena v dovolacím řízení.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníka usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Krajského soudu v Plzni zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal na základě odvolání stěžovatele rozhodnutí soudu I. stupně, jímž byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení zástupce, a s poukazem na znění §30 odst. 1 a §138 odst. 1 občanského soudního řádu, jakož i na obsah rozhodnutí Okresního soudu v Klatovech ze dne 3. 11. 2010 č. j. 4 C 286/2007-125 a rozsudku odvolacího soudu ze dne 1. 2. 2011 č. j. 14 Co 607/2010-138 (se shodným závěrem o promlčení uplatněného tvrzeného nároku žalobce, nyní stěžovatele, na zaplacení částky 1.450.000,- Kč), opodstatněně usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 18. 3. 2011 č. j. 4 C 286/2007-144 potvrdil a v odůvodnění se s námitkami stěžovatele v plném rozsahu vypořádal. K poukazu stěžovatele na znění §30 odst. 2 občanského soudního řádu, dle kterého tam, kde je pro řízení povinné zastoupení advokátem, tohoto účastníku předseda senátu ustanoví, nutno dodat, že taková povinnost přichází v úvahu pouze tehdy, jestliže účastník splňuje předpoklady uvedené v odst. 1 citovaného ustanovení a v §138 občanského soudního řádu, což se však v předmětné věci nestalo.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2011
Miloslav Výborný
předseda senátu Ústavního soudu