ECLI:CZ:US:2011:4.US.1944.11.1
sp. zn. IV. ÚS 1944/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele R. D., zastoupeného Mgr. Danielem Keprtou, advokátem se sídlem v Ostravě, Dlouhá 53/6, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2011 č. j. 5 Afs 90/2010-35, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu, jímž byla zamítnuta jeho kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 10. 2010 č. j. 22 Af 87/2010-9. Poukázal na průběh daňového řízení vedeného proti němu pod sp. zn. 1886/05 i na další řízení dle jeho přesvědčení zcela účelově zahájené pod sp. zn. 8276/07 a uvedl, že po rozhodnutí Celního úřadu Ostrava ze dne 13. 7. 2010 č. j. 4428/2010-140100-21 podal k jeho přezkoumání správní žalobu, která však byla výše označeným usnesením krajského soudu odmítnuta. Proto rozhodnutí napadl kasační stížností, odůvodněnou mj. tím, že jej jmenovaný soud nevyzval podle §37 odst. 5 soudního řádu správního k opravě vad podání, což označil za nesprávný postup. Nejvyšší správní soud se však jeho námitkami nezabýval, a to ani těmi, jimiž se dle něj měl zabýval z úřední povinnosti. Proto se cítí dotčen v právech, zakotvených v článcích 11 a 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud s poukazem na obsah žaloby, podané dne 16. 9. 2010 žalobcem, nyní stěžovatelem, na znění §37 odst. 5, §71 odst. 1 písm. d), §72 odst. 1 a §103 odst. 1 písm. e) soudního řádu správního, jakož i na svou judikaturu vztahující se k náležitostem a obsahu správních žalob, ke lhůtě pro jejich doplnění a v souvislosti s ní pak k postupu soudu směřujícímu k odstranění vad podání, kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, jenž odmítl žalobu stěžovatele podle §46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního, opodstatněně zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč shodně jako krajský soud žalobu stěžovatele posoudil jako blanketní, neobsahující ani jeden žalobní bod, a proč, vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil v kasační stížnosti a poté, co sám při své přezkumné činnosti ani neshledal vady uvedené v odst. 3 §109 soudního řádu správního, kasační stížnost směřující tak proti rozhodnutí, jež se nezabývalo meritem věci, zamítl. Na obsah odůvodnění lze proto v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. září 2011
Miloslav Výborný
předseda senátu Ústavního soudu