ECLI:CZ:US:2011:4.US.2468.09.2
sp. zn. IV. ÚS 2468/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Michaelou Židlickou ve věci stěžovatelů V. Z. a B. Z., právně zastoupených advokátkou JUDr. Vlastou Wege Killianovou, Francouzská 4, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2009 sp. zn. 25 Co 303/2009 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 4. 2009 sp. zn. 28 C 221/2005, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 18. 9. 2009 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelé domáhali zrušení výše citovaných rozhodnutí obecných soudů.
Stěžovatelé ve svém návrhu uvádějí, že městský soud rozhodl v jejich věci způsobem, který zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), neumožňuje a rovněž jim neposkytl žádnou možnost opravného prostředku. Stěžovatelé uvádějí, že proti rozsudku soudu prvního stupně podali ve lhůtě 15 dnů odvolání, které bylo sice stručné, ale obsahovalo všechny náležitosti, jak je stanoví ustanovení §205 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu. Stěžovatelé chtěli podané odvolání následně ještě podrobněji odůvodnit v rámci nařízeného soudního řízení. Odvolání zdůvodnila právní zástupkyně později než zamýšlela, a to jednak z důvodu opakovaného onemocnění a jednak z důvodu značného pracovního vytížení. Stěžovatelé poukazují též na skutečnost, že soudní řízení probíhalo čtyři roky, přičemž v řízení před soudem prvního stupně došlo připuštěním celkové změny žaloby k velkému obratu. S ohledem na tuto skutečnost bylo odvolání podrobněji odůvodněno až v měsíci červnu 2009.
Z napadeného usnesení městského soudu vyplývá, že obvodní soud svým usnesením ze dne 23. 4. 2009 sp. zn. 28 C 221/2005 vyzval žalované, aby ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení doplnili odvolání. Měli uvést, v jakém rozsahu rozhodnutí napadají, v čem odvolatelé spatřují nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatelé domáhají. Usnesení bylo stěžovatelům doručeno dne 7. 5. 2009. Vzhledem k tomu, že na výzvu k odstranění vad stěžovatelé nereagovali, bylo podané odvolání odmítnuto.
II.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.
Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.
Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, neměl by Ústavní soud realizaci této pravomoci bránit tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán.
Z ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu vyplývá, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Občanský soudní řád ve svém ustanovení §229 odst. 4 uvádí jako jeden z možných případů podání žaloby pro zmatečnost napadení pravomocného usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. V předmětném případě bylo odvolání stěžovatelů odmítnuto v souladu s ustanovením §211 o. s. ř. ve spojení s ustanovením §43 odst. 2 o. s. ř. Je tedy zřejmé, že pokud se stěžovatelé neztotožnili se závěry odvolacího soudu, mohli v dané věci využít dalšího opravného prostředku, a to žaloby pro zmatečnost.
Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. června 2011
Michaela Židlická, v. r.
soudce zpravodaj