ECLI:CZ:US:2011:4.US.2976.10.1
sp. zn. IV. ÚS 2976/10
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 13. ledna 2011 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti 1) Ing. S. H. a 2) Z. H., obou zastoupených JUDr. Tomášem Chlebikem, advokátem, AK Karola Sliwky 621/5, 733 01 Karviná - Fryštát, proti usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 5. 3. 2009 č. j. 15 Nc 6745/2002-500, ze dne 4. 11. 2008 č. j. 15 Nc 6745/2002-475, ze dne 6. 12. 2002 č. j. 15 Nc 6745/2002-10 ve znění opravného usnesení ze dne 9. 12. 2002 č. j. 15 Nc 6745/2002-14 a ze dne 6. 1. 2003 č. j. 15 Nc 6745/2002-24, proti usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 29. 6. 2010 č. j. 40 Co 498/2010-593, ze dne 27. 6. 2007 č. j. 40 Co 679/2007-372, ze dne 27. 2. 2006 č. j. 40 Co 49/2006-272, ze dne 14. 3. 2003 č. j. 40 Co 160/2003-34, usnesení Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 29. 8. 2000 č. j. 3 Sm 401/99-34 a směnečného platebního rozkazu téhož soudu ze dne 21. 2. 2000 č. j. 3 Sm 401/99-12 ve znění usnesení téhož soudu ze dne 9. 3. 2000 č. j. 3 Sm 401/99-18, usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 10. 2000 č. j. 7 Cmo 751/2000-40, usnesení soudního exekutora JUDr. Bohumila Krestýna o příklepu ze dne 17. 3. 2008 č. j. EX 303/02-86, exekučním příkazům JUDr. Bohumila Krestýna ze dne 23. 10. 2007 č. j. 127 EX 303/02-55, ze dne 3. 11. 2005 č. j. 127 EX 303/02-11, ze dne 22. 1. 2003 sp. zn. EX 303/02, ze dne 13. 12. 2002 sp. zn. EX 303/02, ze dne 12. 12. 2002 sp. zn. EX 303/02, dražebním vyhláškám soudního exekutora JUDr. Bohumila Krestýna ze dne 5. 2. 2008 č. j. 303/02-72, ze dne 4. 12. 2007 č. j. 127 EX 303/02-61, ze dne 11. 12. 2006 č. j. 127 EX 303/02-36, ze dne 13. 4. 2004 sp. zn. EX 303/02, ze dne 19. 11. 2003 sp. zn. EX 303/02 a usnesení soudního exekutora JUDr. Bohumila Krestýna ze dne 9. 10. 2007 č. j 127 EX 303/02-53 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelé se domáhali zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů a soudního exekutora s tím, že jimi bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces dle článku 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva), právo na ochranu vlastnictví a majetku dle článku 11 Listiny a článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě, princip zákazu svévole a libovůle orgánů státu dle článku 2 odst. 2 Listiny, princip právní jistoty a předvídatelnosti práva dle článku 1 odst. 1 Ústavy, právo na ochranu lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména, soukromí a rodinného života dle článku 10 Listiny, právo na ochranu osobní bezpečnosti dle článku 5 Úmluvy, svoboda volby povolání dle článku 26 a násl. Listiny, svoboda pohybu a pobytu dle článku 14 Listiny, princip zákazu diskriminace dle článku 3 Listiny a článku 14 Úmluvy, právo na účinné právní prostředky nápravy dle článku 13 Úmluvy, právo na ochranu základních práv a svobod ze strany soudní moci dle článku 4 Ústavy a skutečnost, že Česká republika je demokratickým právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana dle článku 1 odst. 1 Ústavy.
Z ústavní stížnosti, z jejích příloh a z vyžádaného spisu Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 15 Nc 6745/2002 zjistil Ústavní soud, že Krajský obchodní soud v Ostravě vydal proti stěžovateli směnečný platební rozkaz ze dne 21. 2. 2000 č. j. 3 Sm 401/99-12 ve znění usnesení téhož soudu ze dne 9. 3. 2000 č. j. 3 Sm 401/99-18, námitky stěžovatele proti směnečnému platebnímu rozkazu odmítl pro opožděnost usnesením ze dne 9. 3. 2000 č. j. 3 Sm 401/99-18, jež bylo usnesením ze dne 23. 10. 2000 č. j. 7 Cmo 751/2000-40 Vrchního soudu v Olomouci potvrzeno, a zamítl návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání námitek proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu. Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 6. 12. 2002 č. j. 15 Nc 6745/2002-10 ve znění opravných usnesení ze dne 9. 12. 2002 15 Nc 6745/2002-14 a ze dne 6. 1. 2003 č. j. 15 Nc 6745/2002-24 nařídil exekuci na majetek stěžovatele mj. na základě vykonatelného směnečného platebního rozkazu a provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Bohumila Krestýna. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 14. 3. 2003 č. j. 40 Co 160/2003-34 usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve znění jeho opravných usnesení. Soudní exekutor JUDr. Bohumil Krestýn exekučním příkazem ze dne 12. 12. 2002 sp. zn. EX 303/02 rozhodl o provedení exekuce prodejem pozemků a budovy v k. ú. Lesnice, exekučním příkazem ze dne 13. 12. 2002 sp. zn. EX 303/02 prodejem movitých věcí stěžovatele, exekučním příkazem ze dne 22. 1. 2003 sp. zn. EX 303/02 srážkami ze mzdy manželky stěžovatele (zastaveno usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 26. 9. 2008 č. j. 15 Nc 6745/2002-467), exekučním příkazem ze dne 3. 11. 2005 č. j. 127 EX 303/02-11 postižením obchodního podílu stěžovatele a exekučním příkazem ze dne 23. 10. 2007 č. j. 127 EX 303/02-55 postižením členských práv a povinností stěžovatele jakožto člena družstva. Dále soudní exekutor vydal dražební vyhlášky ze dne 19. 11. 2003 sp. zn. EX 303/02, ze dne 13. 4. 2004 sp. zn. EX 303/02 (odvolání proti ní odmítnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 27. 2. 2006 č. j. 40 Co 49/2006-272), ze dne 11. 12. 2006 č. j. 127 EX 303/02-36 (potvrzena usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 27. 6. 2007 č. j. 40 Co 679/2007-372), ze dne 4. 12. 2007 č. j. 127 EX 303/02-61 a ze dne 5. 2. 2008 č. j. 303/02-72. Usnesením ze dne 9. 10. 2007 č. j 127 EX 303/02-53 přibral soudní exekutor do řízení stěžovatelku jako manželku stěžovatele, neboť byly postiženy věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů. Konečně usnesením ze dne 17. 3. 2008 č. j. EX 303/02-86 soudní exekutor udělil příklep vydražiteli v rozsahu id. 1/2 podílu stěžovatele k vydraženým nemovitostem v k. ú. Lesnice. Okresní soud Šumperku usnesením ze dne 4. 11. 2008 č. j. 15 Nc 6745/2002-475 stěžovatelovo odvolání proti usnesení o udělení příklepu pro opožděnost odmítl; stěžovatelovo odvolání proti tomuto usnesení Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 5. 3. 2009 č. j. 15 Nc 6745/2002-500 opětovně odmítl jako opožděné. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 29. 6. 2010 č. j. 40 Co 498/2010-593 stěžovatelčino odvolání proti usnesení okresního soudu odmítl (výrok I.) pro nedostatek pasivní věcné legitimace k podání odvolání a usnesení okresního soudu k odvolání stěžovatele potvrdil (výrok II.), neboť odvolání nebylo důvodné. Soud se ztotožnil se závěry okresního soudu, že usnesení, jímž rozhodl o stěžovatelově odvolání, bylo stěžovateli doručeno nejpozději 20. 11. 2008, poslední den lhůty k podání odvolání tak připadl na den 5. 12. 2008, a proto odvolání podané k poštovní přepravě dne 19. 12. 2008 bylo opožděné; skutečnost, že plná moc udělená stěžovatelem advokátovi byla vykázána dne 5. 12. 2008, tedy po odeslání rozhodnutí stěžovateli, a soud nesprávně doručil advokátovi rozhodnutí, nezakládá běh nové lhůty k podání odvolání.
Stěžovatelé jsou názoru, že směnečné řízení je samo o sobě zásadním narušením zásady materiální pravdy. I díky nečinnosti policejních orgánů a pochybení advokáta stěžovatelů soudy nezkoumaly klíčovou otázku, a to platnost směnky; dle jejich mínění je směnka absolutně neplatná, neboť ji stěžovatel vystavil pod hrozbou újmy na zdraví střelnou zbraní. Stěžovatelé mají za to, že byl porušen princip rovnosti zbraní, protože došlo k "nepodloženému" zajištění dokumentace a výpočetní techniky společnosti TUDOR SH, spol. s r. o. Dále namítají, že proti stěžovatelce byl vydán svévolně exekuční příkaz srážkami ze mzdy, v důsledku čehož vznikla stěžovatelce škoda, která dosud nebyla reparována. Taktéž uvádějí, že stěžovateli nebyla zajištěna osobní bezpečnost ze strany policie, díky chybně vedené exekuci byl připraven o podstatnou část svého majetku, exekucí je stigmatizován a byl omezen ve svobodě pohybu, poněvadž mu byl zabaven cestovní pas, který se posléze ze sídla soudního exekutora ztratil. Konečně stěžovatelé namítají, že v otázce včasnosti odvolání proti usnesení okresního soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání proti usnesení soudního exekutora o udělení příklepu, soud nezohlednil plnou moc danou advokátovi k zastupování a doručení tohoto rozhodnutí advokátovi až dne 15. 12. 2008.
Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu, a dospěl k závěru, že je návrhem dílem zjevně neopodstatněným, dílem nepřípustným, dílem opožděně podaným a dílem návrhem podaným někým zjevně neoprávněným.
Ve vztahu k usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 29. 6. 2010 č. j. 40 Co 498/2010-593 a usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 5. 3. 2009 č. j. 15 Nc 6745/2002-500 je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná. Jestliže okresní soud doručoval stěžovateli rozhodnutí v době, kdy ještě nebyl zastoupen advokátem (plná moc byla advokátu udělena teprve dne 1. 12. 2008 a doručena soudu dne 5. 12. 2008 - srov. č. l. 480 a 481 spisu), byla lhůta k podání odvolání správně počítána od okamžiku doručení stěžovateli a nikoli ode dne pozdějšího doručení jeho zástupci. Rovněž závěr odvolacího soudu o nedostatku pasivní věcné legitimace stěžovatelky je správný.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Za procesní prostředek k ochraně práva zákon považuje jak řádný a mimořádný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení, tak jakýkoli jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítané vady řízení či vady rozhodnutí. Jinými slovy, podstatným znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita v poměru k opravným prostředkům dostupným v rámci obecného soudnictví. Je tomu tak proto, že nejenom Ústavní soud, ale primárně obecné soudy jsou povolány k tomu, aby poskytovaly ochranu právům náležejícím jednotlivcům (srov. článek 90 Ústavy).
Pokud jde o usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 4. 11. 2008 č. j. 15 Nc 6745/2002-475 a usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 17. 3. 2008 č. j. EX 303/02-86, je ústavní stížnost nepřípustná, neboť stěžovatel pro opožděnost svých odvolání proti těmto rozhodnutím neposkytl soudům prostor pro věcné přezkoumání těchto rozhodnutí, a nevyčerpal tak řádně opravné prostředky k ochraně svého práva.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout (srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 110/94, Sb. n. u., sv. 2, str. 255); zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud vázán dle čl. 88 odst. 2 Ústavy.
Ústavní stížnost v části směřující proti zbylým rozhodnutím je opožděná, poněvadž byla podána po zákonem stanovené lhůtě. Ve vztahu ke stěžovatelce (vyjma exekučního příkazu ze dne 22. 1. 2003 sp. zn. EX 303/02 k provedení exekuce srážkami ze mzdy stěžovatelky a usnesení ze dne 9. 10. 2007 č. j 127 EX 303/02-53, kterým soudní exekutor stěžovatelku přibral do řízení) je ústavní stížnost v této části nutno posoudit jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, protože nebyla účastníkem řízení, a tudíž těmito rozhodnutími nemohla být porušena její ústavně zaručená základní práva nebo svobody [srov. ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Totéž platí pro usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 5. 3. 2009 č. j. 15 Nc 6745/2002-500, ze dne 4. 11. 2008 č. j. 15 Nc 6745/2002-475 a usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 17. 3. 2008 č. j. EX 303/02-86.
Z výše vyložených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost zčásti jako opožděnou, zčásti jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, zčásti jako nepřípustnou a zčásti jako zjevně neopodstatněnou dle ustanovení §43 odst. 1 písm. b), c), e), odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. ledna 2011
Michaela Židlická, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu