ECLI:CZ:US:2011:4.US.854.11.1
sp. zn. IV. ÚS 854/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky Pekárny a cukrárny Klatovy, a. s., se sídlem v Klatovech, Za Tratí 602, zastoupené JUDr. Josefem Skácelem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 2, Londýnská 55, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 5 Cmo 422/2010-2083 ze dne 17. ledna 2011 a proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 53 Cm 95/2005 ze dne 18. listopadu 2010 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka s odkazem na porušení čl. 90 Ústavy ČR a čl. 2, čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.
Ústavní soud zjistil, že Městský soud v Praze usnesením sp. zn. 53 Cm 95/2005 ze dne 18. listopadu 2010 ve věci žalobkyně společnosti PRAGUE ASSOCIATES (CYPRUS) LIMITED, proti žalovanému Ing. K. B. (dále jen "žalovaný") rozhodl o návrhu na nařízení předběžného opatření tak, že stěžovatelce se zakazuje konat náhradní valnou hromadu svolanou na den 26. 11. 2010 od 10:00 hodin do sídla stěžovatelky na adrese Klatovy IV., Za Tratí 602, PSČ 339 15, dle ustanovení §102 o.s.ř. a §169 odst. 2 o.s.ř. (první odstavec rozhodnutí soudu prvního stupně) a že Mgr. M. N. se zakazuje zahájit náhradní valnou hromadu stěžovatelky, svolanou na den 26. 11. 2010 od 10:00 hodin do sídla stěžovatelky na adrese Klatovy IV., Za tratí 602, PSČ 339 15 a vykonávat funkci předsedy této náhradní valné hromady dle ustanovení §102 o. s. ř. a §169 odst. 2 o. s. ř. (druhý odstavec rozhodnutí soudu prvního stupně).
Odvolání stěžovatelky Vrchní soud v Praze usnesením č. j. 5 Cmo 422/2010-2083 ze dne 17. ledna 2011 odmítl. V odůvodnění v prvé řadě odkázal na řadu svých rozhodnutí, s nimiž je toto rozhodnutí konzistentní. Dále - k odvolání stěžovatelky a žalovaného směřujícímu proti prvnímu odstavci výrokové části usnesení prvostupňového soudu - prohlásil, že je odmítá podle §218 písm. c) o. s. ř. pro jeho nepřípustnost. Dospěl k závěru, že předběžné opatření tam vymezené, tj. zákaz konat náhradní valnou hromadu svolanou na 1. 10. 2010, již pozbylo účinnosti, dokonce bylo z tohoto hlediska neúčinné již v době, kdy příslušné odvolání došlo soudu prvního stupně. Odvolací soud též odmítl s poukazem na §218 písm. b) o. s. ř. odvolání stěžovatelky a žalovaného proti druhému odstavci výrokové části rozhodnutí prvostupňového soudu z toho důvodu, že nejsou účastníky řízení o vydání předběžného opatření směřujícího proti Mgr. M. N.
Aniž by bylo zapotřebí rekapitulovat obsah ústavní stížnosti (neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování v projednávané věci nemá žádný význam), může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh z části podaným někým zjevně neoprávněným a v části zjevně neopodstatněný.
V dané věci je podstatné, že se posuzovaná ústavní stížnost jak z hlediska vymezení rozhodné materie, tak i otevřeného výkladového sporu, shoduje s dalšími ústavními stížnostmi stěžovatelky, o nichž Ústavní soud již dříve rozhodl, a to pod sp. zn. III. ÚS 494/06, sp. zn. II. ÚS 136/08, sp. zn. II. ÚS 608/06, sp. zn. III. ÚS 966/09, sp. zn. II. ÚS 967/09, sp. zn. II. ÚS 2314/09, sp. zn. I. ÚS 1145/10, sp. zn. III. ÚS 2358/10, sp. zn. IV. ÚS 2360/10, sp. zn. III. ÚS 3195/10 a sp. zn. I. ÚS 3515/10. Ve všech uvedených věcech ústavní stížnosti stěžovatelky proti obdobným rozhodnutím o předběžných opatřeních Ústavní soud odmítl. V projednávané ústavní stížnosti mimo argumentů, které jsou obsaženy již ve výše uvedených předchozích ústavních stížnostech, stěžovatelka polemizuje s odůvodněním rozhodnutí o nich Ústavním soudem učiněným, a to především s odůvodněním usnesení sp. zn. I. ÚS 3515/10 ze dne 24. 1. 2011.
Ústavní soud v projednávané věci, a to ani přes nesouhlas a polemiku stěžovatelky, neshledal důvod jakkoli se odchýlit od svých předchozích rozhodnutí. Protože Ústavní soud nepovažuje za nezbytné svoji argumentaci znovu opakovat či ji rozšiřovat, pouze na ni odkazuje s tím, že ke stejnému závěru jako v předchozích řízeních dospěl i v projednávané věci.
Ústavní proto, z důvodů uvedených v jeho rozhodnutích ve shora uvedených věcech stěžovatelky, projednávanou ústavní stížnost v části, v níž stěžovatelka napadla první odstavec výroku rozhodnutí soudu prvního stupně a jej se týkající rozhodnutí odvolacího soudu, jako návrh podaným někým zjevně neoprávněným podle ust. §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním a ve zbývající části jako návrh zjevně neopodstatněný podle ust. §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. září 2011
Michaela Židlická v.r.
předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu