ECLI:CZ:US:2012:1.US.2182.12.1
sp. zn. I. ÚS 2182/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 20. června 2012 ve věci navrhovatelky 1) L. K. a 2) H. K., zastoupených JUDr. Petrem Kšádou, advokátem se sídlem Praha 10, Počernická 3104/27, o ústavní stížnosti proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2011 č. j. 58 Co 502/2011-163 a Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. dubna 2011 č. j. 5 C 102/2006-137, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelky, které se cestou ústavní stížnosti domáhaly zrušení výše označených soudních rozhodnutí, odůvodnily návrh tím, že se jimi cítí dotčeny v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Uvedly, že soud I. stupně vyloučil k samostatnému projednání řízení o jejich žalobě na vydání označených pozemků, což odůvodnil tím, že jde o nemovitosti, které nejsou v obvodu soudu, a proto také není k rozhodování o nich soudem příslušným. Proti uvedenému rozhodnutí podaly odvolání, které však soud II. stupně odmítl. Poukázaly na to, že v předmětné věci se jedná o restituční spor a tím dle jejich přesvědčení se jedná o nárok, který by měl řešit jeden soud, když se jeho prostřednictvím domáhají bezplatného převodu pozemků z vlastnictví státu, přičemž jejich návrh dává soudu možnost uspokojit tento jejich nárok několika pozemky, jež dávají soudu k výběru. S rozhodnutím o vyloučení předmětných pozemků nesouhlasí také proto, že z pohledu hospodárnosti je absolutně nepřijatelné.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrhem nepřípustným [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3, §75 odst. 1, §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených usnesení bylo zjištěno, že odvolací soud s poukazem na §202 odst. 1 písm. a), f) a §218 písm. c) občanského soudního řádu odmítl odvolání žalobkyň (nyní stěžovatelek) podané proti rozhodnutí soudu I. stupně o vyloučení označených nemovitostí k samostatnému řízení a nepřipuštění změny návrhu. Podle §229 odst. 4 občanského soudního řádu žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Tuto žalobu stěžovatelky nepodaly, nevyčerpaly tak všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje, jejich ústavní stížnost proto byla shledána nepřípustnou (§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§43 odst. 1 písm. e) shora citovaného zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. června 2012
Pavel Holländer
soudce zpravodaj