ECLI:CZ:US:2012:1.US.2457.12.1
sp. zn. I. ÚS 2457/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 28. srpna 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatele V. S., zastoupeného JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem Praha 1, Panská 6, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. dubna 2012 č. j. 25 Cdo 627/2010-118 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. června 2009 č. j. 22 Co 186/2009-84, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel v ústavní stížnosti podané proti výše označeným rozhodnutím navrhl jejich zrušení a současně také zrušení rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 22. ledna 2009 č. j. 13 C 112/2008-61. Uvedl, že se žalobou domáhal náhrady škody způsobené mu žalovaným řidičem osobního vozidla, který se dle jeho přesvědčení dopustil na vozovce nedbalostního protiprávního jednání tím, že nepřizpůsobil jízdu povětrnostním podmínkám a svým schopnostem, najel na něj a způsobil mu zranění a tedy škodu. Vyslovil názor, že soudy neprovedly řádné a úplné dokazování o příčinné souvislosti v dané věci - mezi jeho požitím alkoholu a způsobením překážky na vozovce, když laicky lze konstatovat, že na mokré vozovce může upadnout i člověk, který alkohol nepožil. Proto nesouhlasí s hodnocením jeho zavinění na vzniklé škodě a rozhodnutími soudů se cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 38 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v článcích 90, 95 a 96 Ústavy České republiky. Proti rozsudku soudu II. stupně podal dovolání, které Nejvyšší soud odmítl.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud důvodně odmítl dovolání žalobce (nyní stěžovatele), když přípustnost dovolání podle §241a odst. 2 písm. a) a §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu s ohledem na jeho obsah a uplatněné námitky neshledal. Odvolací soud přezkoumal v souladu s §212 věta první, a §212a odst. 1, 5 občanského soudního řádu rozsudek soudu I. stupně, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatele o náhradu škody ve výši 280 076,- Kč způsobené žalovaným jako řidičem automobilu a s ohledem na obsáhlé dokazování, s jehož hodnocením se ztotožnil, opodstatněně rozhodl tak, jak v jeho výroku obsaženo. V písemném vyhotovení rozsudku se vypořádal se všemi námitkami žalobce poukazem na skutkové okolnosti, za kterých došlo ke střetu vozidla žalovaného se žalobcem (který klečel ve 21,25 hodin uprostřed silnice I. střídy a sbíral nezjištěné předměty a v jehož krvi byl zjištěn obsah alkoholu 2,4 promile) a na znění §420 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil tak, že v dalším lze na ně odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné
V Brně dne 28. srpna 2012
Vojen Güttler
předseda senátu Ústavního soudu