ECLI:CZ:US:2012:1.US.3319.12.1
sp. zn. I. ÚS 3319/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele V. Č., zastoupeného Mgr. Tomášem Pertotem, advokátem, se sídlem Vážní 906, Hradec Králové, adresa pro doručování Chelčického 445, 500 02 Hradec Králové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2012, č. j. 5 Tdo 413/2012-26, proti usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Územní odbor, oddělení obecné kriminality ze dne 27. 9. 2011, č. j. KRPH-2676-67/TČ-2011-050271, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil - pro porušení čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod - výše označená rozhodnutí obecného soudu a policejního orgánu. Konkrétně namítá nezákonnost provedené rekognice in natura.
Ústavní soud z předložených materiálů zjistil, že napadeným usnesením policejního orgánu bylo zahájeno trestní stíhání stěžovatele pro spáchání přečinu ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 trestního zákoníku a výtržnictví podle §358 odst. 1 trestního zákoníku. Stížnost stěžovatele proti tomuto usnesení byla státním zástupcem zamítnuta.
Státní zástupce podal na stěžovatele obžalobu pro skutek, ve kterém je spatřován přečin ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaný v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku, spočívající v tom, že dne 6. 3. 2011 kolem 03:00 hod. v H. K., na P. náměstí před barem R. poté, co jako člen pořádkové služby vyvedl před bar poškozeného V. P., a ten se pokusil vrátit zpět do baru, udeřil jmenovaného pěstí do levé části obličeje tak silně, že poškozený v důsledku tohoto úderu upadl na zem a způsobil mu tak zhmoždění měkkých tkání hlavy a obličeje, podvrtnutí krční páteře a uzavřenou zlomeninu vzdáleného konce vřetenní kosti vpravo bez posunu úlomků s dobou léčení v trvání nejméně tří měsíců.
Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 7. 12. 2011, sp. zn. 3 T 207/2011, bylo podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §188 odst. 1 písm. c) tr. ř. a §172 odst. 1 písm. c) tr. ř. trestní stíhání stěžovatele zastaveno. Toto usnesení napadla státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové stížností, o níž rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 5. 1. 2012, sp. zn. 10 To 2/2012, tak, že jí podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.
Proti uvedenému usnesení stížnostního soudu ve spojení s usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 7. 12. 2011, sp. zn. 3 T 207/2011, podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného dovolání. Nejvyšší soud rozhodl napadeným usnesením následovně:
"Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 1. 2012, sp. zn. 10 To 2/2012, a usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 7. 12. 2011, sp. zn. 3 T 207/2011.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Hradci Králové přikazuje , aby věc obviněného V. Č. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl."
II.
Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. To znamená, že pouze v případě, kdy návrh všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady splňuje, se jím může zabývat také věcně.
Ve smyslu §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud nejdříve posoudil, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.
Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnosti nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Napadeným usnesením Nejvyššího soudu byla věc vrácena Okresnímu soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení - k nařízení hlavního líčení a k provedení dokazování. V konkrétnostech lze podotknout, že pokud stěžovatel namítl nezákonnost rekognice in natura, Nejvyšší soud uvedl, že okresní soud se bude znovu zabývat právě provedenou rekognicí in natura (str. 11 dole), a to i z pohledu otázky, zda předchozí rekognice podle fotografií mohla a příp. i ovlivnila pozdější rekognici in natura (str. 10 nahoře).
V daném případě stěžovatel podal ústavní stížnost za situace, kdy byla projednávaná věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Ústavní soud tedy (veden principem minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů) konstatuje, že ústavní stížnost nesplňuje nezbytnou formální (procesní) náležitost - tj. vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva - k tomu, aby se jí mohl zabývat meritorně.
III.
Za této procesní situace je zřejmé, že projednání ústavní stížnosti brání nedostatek zákonných podmínek [§72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu], a proto o takto podané ústavní stížnosti bylo rozhodnuto odmítavým výrokem pro nepřípustnost [§43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Pokud jde o napadené usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, to již bylo překonáno dalšími fázemi trestního řízení, přičemž i zde platí, že své námitky proti tomuto usnesení policejního orgánu může stěžovatel uplatňovat v nadále probíhajícím trestním řízení. Proto o této části ústavní stížnosti bylo rozhodnuto odmítavým výrokem pro nepřípustnost [§43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu]. Mimo to, ústavní stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání by musela být odmítnuta i jako zjevně podaná po lhůtě stanovené zákonem; stěžovatel předtím ústavní stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (ze dne 27. 9. 2011), případně proti usnesení státního zástupce (kterým by byla zamítnuta jeho stížnost), jak plyne z lustra Ústavního soudu, nepodal.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. listopadu 2012
Vojen Güttler, v. r.
soudce zpravodaj