ECLI:CZ:US:2012:1.US.3508.11.1
sp. zn. I. ÚS 3508/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. L. K., zastoupeného JUDr. Miroslavem Jindrákem, advokátem se sídlem Praha 4, Zdiměřická 1452/26, proti příkazu k domovní prohlídce Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 0 Nt 5838/2011, a proti postupu Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování 2. oddělení hospodářské kriminality, Praha 4, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve své ústavní stížnosti Mgr. L. K. (dále jen "stěžovatel") navrhl vydání nálezu, kterým by Ústavní soud:
1. vyslovil, že příkazem (nesprávně uvedeno usnesení) k domovní prohlídce Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 0 Nt 5838/2011, bylo porušeno právo stěžovatele na domovní svobodu, právo na pokojné užívání jeho majetku, právo na výkon povolání a právo na respektování povinnosti mlčenlivosti, uložené zákonem [čl. 12, čl. 11 čl. 26 a čl. 13 ve vztahu k čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")];
2. rozhodl, že způsobem provedení domovní prohlídky bylo porušeno právo stěžovatele na domovní svobodu, právo na pokojné užívání jeho majetku, právo na výkon povolání a právo na respektování povinnosti mlčenlivosti uložené podle zákona;
3. zrušil napadený příkaz obvodního soudu;
4. zakázal Policii České republiky pokračovat v porušování práva stěžovatele na domovní svobodu (čl. 12 Listiny), práva na pokojné užívání majetku (čl. 11 Listiny), práva na výkon povolání (čl. 26 Listiny) a práva na respektování povinnosti mlčenlivosti uložené podle zákona (čl. 13 ve vztahu k čl. 37 odst. 2 Listiny).
V ústavní stížnosti stěžovatel popsal dosavadní průběh řízení s tím, že se v dané věci jedná o boj dvou společníků, ale nemovitost, v níž proběhla domovní prohlídka, nepatří žádnému ze společníků, ale pouze stěžovateli. Příkaz k domovní prohlídce mu nebyl doručen, nebyl požádán o vysvětlení ani vyzván k vydání věci. V průběhu prohlídky policie prohlížela dokumenty, počítače, notebooky, které nemohou nikterak přispět k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení. Navíc, policisté shromáždili veškeré dokumenty a data, tedy i ty, na které se vztahuje zákonná mlčenlivost stěžovatele jako advokátního koncipienta, a předali je do úschovy České advokátní komory. Tím zasáhli do práva stěžovatele vlastnit majetek a podnikat a provozovat hospodářskou činnost. V tomto směru poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2894/08. Domovní prohlídka byla navíc provedena před zahájením trestního stíhání jako neodkladný úkon a přitom k realizaci prohlídky došlo až deset týdnů po vydání předmětného příkazu obvodního soudu.
Po prostudování ústavní stížnosti a obsahu napadených rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud již opakovaně konstatoval, že není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci, pokud jejich postupem nedojde k porušení ústavních záruk. Domovní prohlídka je pouze jedním z úkonů trestního řízení, které upravuje trestní řád a jejich procesní použitelnost, jakožto i jejich hodnocení z hlediska důkazního, je především věcí orgánů činných v trestním řízení a obecných soudů. Pouze v případě, že nezákonné provedení domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor nelze odčinit jinak, Ústavní soud přezkoumává takový úkon již v průběhu neskončeného trestního řízení. Jak konstatoval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/09: "(...) není žádoucí, aby Ústavní soud posuzoval přiměřenost nařízení a výkonu prohlídek všech prostor jako první. Mohl by tak nepřiměřeně a předčasně zasáhnout do kompetence obecných soudů shromažďovat a hodnotit důkazy a ve svém důsledku tak předurčovat výsledek trestního řízení (...)".
Policejním orgánem Policie ČR, Obvodním ředitelstvím policie Praha 4, Služby kriminální policie a vyšetřování, 2. odd. hospodářské kriminality, pod č.j. ORIV-3332/TČ-2011-001492, je P. K. (otec stěžovatele) podezřelý ze spáchání trestného činu zpronevěry podle §248 odst. 1, 3 písm. a), c) trestního zákona (dále jen "TrZ"), kterého se měl dopustit v souvislosti s účtováním na pokladně společnosti Šafář a syn, spol. s r. o.
Domovní prohlídka byla vykonána na základě příkazu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 4 ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 0 Nt 5838/2011. Příkaz obsahuje přesné označení místa, kde má být domovní prohlídka provedena, označení katastrálního území, uvedení parcelních čísel a čísla listu vlastnictví, rovněž specifikuje osoby, tedy vlastníka objektu (Mgr. L. K.) a uživatele objektu (P. K.).
Před započetím prohlídky byl proveden předchozí výslech uživatele objektu P. K. [§84 trestního řádu (dále jen "TrŘ")], kterému byl současně doručen příkaz k domovní prohlídce (§83 odst. 1 TrŘ). Prohlídce byl od počátku přítomen, kromě uživatele objektu, vlastník objektu - stěžovatel Mgr. L. K., nezúčastněná osoba (M. K.) a zástupce České advokátní komory JUDr. J. R. (§85b odst. 1 TrŘ). Protokol obsahuje řádný popis zajištěných věcí, umožňující jejich individualizaci, prohlášení stěžovatele, že při provádění domovní prohlídky nedošlo ke zničení či poškození zařízení domu či objektů přináležejících, je řádně datován a podepsán.
Vzhledem k tomu, že trestní řízení je zákonem upravený postup poznávání, zjišťování a hodnocení skutečností, na kterých bude následně vybudováno meritorní rozhodnutí ve věci, je použitelnost a rozsah zajištěných věcí otázkou celého probíhajícího trestního řízení. V rámci provádění prohlídek není možné vždy přesně specifikovat věc nebo věci, které by měly být vydány a kompletnost jejich vydání zkontrolovat. V průběhu prohlídky mohou být nalezeny i věci důležité pro trestní řízení, o jejichž existenci orgány činné v trestním řízení neměly v dané fázi žádnou vědomost. I v posuzované věci byly požadované důkazní prostředky obtížně specifikovatelné, jestliže i příkaz k domovní prohlídce hovoří toliko demonstrativně o "části nebo celku originální účetní evidence spol. Šafář a syn, spol. s r. o., a OSVČ P. K.". Nelze pominout, že v průběhu domovní prohlídky stěžovatel tiskl ze svého počítače listinné materiály se vztahem k prověřované trestné činnosti (viz protokol o domovní prohlídce), kdy, jak sám uvádí, "na pokyn zaměstnavatele zpracovává agendu pohledávek společnosti Šafář a syn, spol. s r. o.". Co se týče zajištěných věcí, které stěžovatel považoval za součást jím vykonávané pracovní činnosti jako advokátního koncipienta a zákonem stanovené mlčenlivosti, tyto byly pod dohledem zástupce České advokátní komory řádně zaevidovány, zapečetěny a předány do úschovy České advokátní komoře.
Nad rámec uvedeného Ústavní soud připomíná, že odnětí věci je toliko dočasným zajišťovacím opatřením, které má předejít zmaření účelu trestního řízení. Je proto nutné, aby orgány činné v trestním řízení respektovaly princip proporcionality, tudíž aby odnětí věci trvalo jen po dobu, jež je pro účely trestního řízení nezbytně nutná. V tomto směru je však nutná i součinnost stěžovatele s orgány činnými v trestním řízení.
Nelze akceptovat tvrzení stěžovatele o porušení jeho práv, spočívající v tom, že mu nebyl doručen příkaz k domovní prohlídce. Podle §83 odst. 1 TrŘ se příkaz doručí osobě, u níž se prohlídka koná. Soudní praxe považuje za osobu, u níž se prohlídka koná, osobu, která prohlížené obydlí skutečně užívá. Může jí být vlastník bytu nebo domu, nájemník, podnájemník, popř. osoby jim blízké. Je-li takových osob více, postačí doručit opis příkazu kterékoli z nich. Jak již bylo shora uvedeno, vlastníkem prohlížené nemovitosti je sice stěžovatel, ale uživatelem je i jeho otec, který je osobou podezřelou ze spáchání trestné činnosti a jemuž byl příkaz řádně doručen. Z protokolu o realizaci domovní prohlídky jednoznačně vyplývá, že stěžovatel byl s celou věcí seznámen a provedení domovní prohlídky od počátku aktivně účasten.
Neopodstatněnou je i námitka, že k porušení ústavně zaručených práv došlo tím, že ačkoli se jednalo o neodkladný úkon, byla prohlídka provedena až za deset týdnů po vydání příkazu. Trestní řád ani jiný předpis nestanoví, že domovní prohlídka, a to i jako neodkladný úkon, musí být provedena v určité lhůtě po vydání příkazu. Podstatné je vydání příkazu, řádně odůvodněného v souladu se zákonem. V posuzované věci byla neodkladnost dána nebezpečím, že by provedením tohoto úkonu až po zahájení trestního stíhání (vydání usnesení) mohlo dojít ke zničení, pozměnění nebo ukrytí účetních dokladů, příp. dalších důkazů nezbytných ke zjištění skutkového stavu věci a tím ke zmaření tohoto úkonu.
V návaznosti na výše uvedené Ústavní soud návrh stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. ledna 2012
Vojen Güttler
předseda I. senátu Ústavního soudu