ECLI:CZ:US:2012:1.US.3959.11.1
sp. zn. I. ÚS 3959/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. M. L., zastoupeného JUDr. Milošem Pleštilem, advokátem, se sídlem Vlčí vrch 672/28, 460 15 Liberec, proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 3. 7. 2009, č. j. 2 T 85/2005-179, a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 55 To 574/2009, a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. 6 Tdo 1358/2010, za účasti Okresního soudu v Liberci, Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci a Nejvyššího soudu jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 29. 12. 2011, stěžovatel napadl rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 3. 7. 2009, č. j. 2 T 85/2005-179 (dále jen "rozsudek"), kterým byl shledán vinným pokusem trestného činu znásilnění dle §241 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb. trestního zákona (dále jen "trestní zákon"). Rovněž napadl usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 55 To 574/2009 (dále jen "usnesení krajského soudu"), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. 6 Tdo 1358/2010 (dále jen "usnesení Nejvyššího soudu"), kterým bylo odmítnuto jeho dovolání proti usnesení krajského soudu.
II.
Ústavní stížnost byla podána po lhůtě.
Ústavní soud, předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ustanovení §72 odst. 3 až 5 zákona o Ústavním soudu stanoví následující: "Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo." Tyto lhůty jsou propadné a nelze je tedy ani prodloužit, ani prominout. Zjistí-li Ústavní soud nedodržení lhůty, stížnost bez jednání odmítne.
Za rozhodnutí o posledním procesním prostředku ve smyslu citované úpravy v zákoně o Ústavním soudu je v dané věci třeba považovat usnesení Nejvyššího soudu. To bylo, dle doručenek, které si Ústavní soud vyžádal, stěžovateli doručeno dne 18. 4. 2011 a jeho někdejšímu právnímu zástupci dne 11. 4. 2011. Ústavní stížnost však byla podána až dne 29. 12. 2011.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. května 2012
Ivana Janů
soudce zpravodaj