infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 17.05.2012, sp. zn. I. ÚS 847/12 [ usnesení / DUCHOŇ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2012:1.US.847.12.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2012:1.US.847.12.1
sp. zn. I. ÚS 847/12 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele: Turon, s. r. o., se sídlem Brno, Hlinky 133/64, zastoupeného JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se sídlem Brno, Veveří 57, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2012, čj. 72 C 894/2011 - 5, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Včasnou ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, jímž Městský soud v Brně uložil žalované H. M. povinnost zaplatit stěžovateli částku 1.022,- Kč s přísl. a zároveň jí uložil povinnost zaplatit stěžovateli náklady řízení ve výši 5.280,- Kč. Podle stěžovatele zmíněný soud porušil jeho ústavně zaručená práva v čl. 2 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Soud sice jeho žalobě vyhověl, avšak přiznal mu náhradu nákladů řízení pouze ve výši 5.280,- Kč, místo částky 8.880,- Kč, jak požadoval. Podle jeho názoru soud dospěl ke svému rozhodnutí na základě nesprávného právního posouzení věci, pokud nevycházel z vyhlášky č. 484/2000 Sb., ale z vyhlášky č. 177/1996 Sb. Stěžovatel se domnívá, že soud postupoval nestandardně, mimo dlouhodobý rámec rozhodování, a byl tak porušen základní princip demokratické společnosti podle čl. 2 odst. 1 Listiny, tedy princip předvídatelnosti soudního rozhodování. II. Ze shora označeného rozsudku Městského soudu v Brně, napadeného touto ústavní stížností, Ústavní soud zjistil, že jím byla uložena žalované H. M. povinnost zaplatit stěžovateli částku 1.022,- Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení a na nákladech řízení dalších 5.280,- Kč. Soud vyšel ze zjištění, že stěžovatel, jako postupník Dopravního podniku města Brna, se na základě smlouvy ze dne 2. 6. 2010, č. 10/213/5030, stal vlastníkem jeho pohledávky za žalovanou, ve výši 1.022,- Kč, neboť žalovaná se dne 17. 2. 2011 v 10.45 hodin na lince č. 2, na zastávce Václavská, nemohla revizorovi prokázat platnou jízdenkou. O této skutečnosti byl na místě sepsán zápis č. 22013002. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna doporučeným dopisem, avšak dosud nezaplatila. Soud žalobě stěžovatele vyhověl a výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodnil odkazem na ustanovení §142 odst. 1 OSŘ, podle kterého úspěšnému stěžovateli přísluší částka 5.280,- Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Stěžovatelem uplatňované náklady řízení ve výši 8.880,- Kč mu nepřiznal s ohledem na množství jím podaných, obsahově stejných, žalob. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Stěžovatel v ústavní stížnosti polemizuje s právními závěry městského soudu a označuje jeho postup v dané věci za nesprávný. Trvá na tom, že odměna advokáta stěžovatele měla být stanovena podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., a nikoliv podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. K této polemice je třeba uvést, jak již bylo mnohokrát judikováno, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy. Nevykonává tudíž přezkumný dohled nad jejich činností, pokud postupují v souladu s Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod i mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR. Problematikou, která je obsahem i tohoto řízení, se Ústavní soud již několikrát zabýval a stačí odkázat např. na argumenty v nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, s tím, že není žádný důvod, proč se odchylovat od argumentů zde uvedených. V souladu s jeho závěry Ústavní soud konstatuje, že v dané věci nedošlo k porušení základních práv stěžovatele, jak to uvádí v ústavní stížnosti. Na základě výše uvedených skutečností dospěl I. senát Ústavního soudu k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 17. května 2012 Vojen Güttler předseda I. senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2012:1.US.847.12.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 847/12
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 17. 5. 2012
Datum vyhlášení  
Datum podání 7. 3. 2012
Datum zpřístupnění 28. 5. 2012
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán SOUD - MS Brno
Soudce zpravodaj Duchoň František
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 177/1996 Sb.
  • 484/2000 Sb.
  • 99/1963 Sb., §151 odst.2, §142 odst.1, §80 odst.1 písm.b
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík náklady řízení
žaloba/na plnění
advokátní tarif
advokát/odměna
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-847-12_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 74414
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-23