ECLI:CZ:US:2012:2.US.1357.12.1
sp. zn. II. ÚS 1357/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, IČ: 41033281, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou, se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, 150 00 Praha 5, směřující proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. ledna 2012, č. j. 126 EC 532/2010-38, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 13. dubna 2012, se stěžovatelka domáhala podle §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že napadeným rozsudkem bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo dle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i dle čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava").
2. Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 20. ledna 2012, č. j. 126 EC 532/2010-38, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni (stěžovatelce) částku ve výši 1 008 Kč spolu s úrokem z prodlení (výrok I.), a na náhradě nákladů řízení částku ve výši 300 Kč (výrok II.). Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalovaný cestoval městskou hromadnou dopravou v Ostravě, přičemž při kontrole oprávněným zaměstnancem Dopravního podniku Ostrava, a. s., se neprokázal platným jízdním dokladem. Na základě této skutečnosti žalovaný podepsal Dohodu s cestujícím č. E 420346, kterou se zavázal zaplatit jízdné ve výši 8 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného dokladu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 14. listopadu 2008 mezi společností Dopravní podnik Ostrava, a. s., a společností Freedom Investment s. r. o, a smlouvy uzavřené dne 27. listopadu 2008 mezi společností Freedom Investment s. r. o., a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky, čímž se stěžovatelka takto stala řádným věřitelem z pohledávky za žalovaným. Výrok o náhradě nákladů řízení, kterým přiznal žalobkyni toliko 300 Kč za zaplacený soudní poplatek a nikoliv již odměnu advokáta, Okresní soud v Ostravě odůvodnil tím, že se nejedná o náklady vynaložené k účelnému uplatňování práva ve smyslu §142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. V situaci, kdy žalobkyně uplatňuje postoupené pohledávky ze smlouvy o přepravě hromadně formulářovými žalobami, jejichž zpracování nevyžaduje žádné odborné znalosti, je podle soudu namístě závěr o neúčelnosti právního zastoupení.
3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti zejména namítá, že soud jí měl v situaci, kdy byla ve sporu úspěšná, přiznat mimo částky 300 Kč, představující náklady na zaplacený soudní poplatek, i náklady řízení vynaložené na právní pomoc v zájmu zajištění odborné péče při hájení jejích práv. Podle názoru stěžovatelky okresní soud svým rozhodnutím přivodil stěžovatelce zjevnou nespravedlnost a porušil její právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny, jakož i právo na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny.
4. Ústavní soud se k otázce náhrady nákladů řízení v tzv. bagatelních věcech, které jsou zahájeny žalobou podanou ve formulářové podobě, vyjádřil v usnesení sp. zn. IV. ÚS 2777/11 nebo aktuálně v nálezu sp. zn. I. ÚS 3923/11 ze dne 29. března 2012 (oboje dostupné na http://nalus.usoud.cz), přičemž shledal, že závěry obecných soudů vedoucí k nepřiznání části uplatněných nákladů řízení, jakož i postup, jímž soudy k tomuto závěru dospěly, jsou z hlediska ústavněprávního plně akceptovatelné. Od tohoto hodnocení neměl Ústavní soud důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci, a proto na citovaná rozhodnutí pro stručnost v plném rozsahu odkazuje.
5. Ústavní soud tedy uzavírá, že obecný soud neporušil ústavním pořádkem zaručená základní práva a svobody stěžovatelky, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako zjevně neopodstatněnou podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. května 2012
Stanislav Balík, v. r.
předseda senátu