ECLI:CZ:US:2012:2.US.1448.12.1
sp. zn. II. ÚS 1448/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 17. května 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Nykodýma, soudců Pavla Holländera a Dagmar Lastovecké ve věci navrhovatelky M. K., zastoupené JUDr. Janem Michalcem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Dobětická 10, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. prosince 2011 č. j. 29 Co 463/2011-29, takto:
Stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení označeného usnesení, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu I. stupně nařizující exekuci na její majetek, a to na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 6 C 2889/2001 ze dne 6. 12. 2001. Uvedla, že k nařízení výkonu rozhodnutí na základě tohoto rozsudku došlo již 27. 10. 2009, k jejímu odvolání, v němž namítala závady při jeho doručování, soud návrh na nařízení exekuce zamítl. Poté, co jí byl rozsudek soudu řádně doručen, byl podán nový návrh na jeho výkon, soud návrhu vyhověl, jako povinná podala opět odvolání odůvodněné tím, že "k rozhodnutí soudu pod sp. zn. 6 C 2889/2001 již bylo pravomocně rozhodnuto". Dále poukázala na okolnosti, za nichž probíhalo řízení o pohledávce 808,- Kč, na to, že se pokutovaného dopravního přestupku nedopustila, dne 10. 8. 1994 ztratila občanský průkaz, při údajném přestupku již měla průkaz nový a v době vydání platebního rozkazu se také na v něm označené adrese nezdržovala. Odvolací soud přesto usnesení soudu I. stupně o nařízení exekuce potvrdil, a proto se jeho postupem cítí dotčena v právu na spravedlivý proces.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí zásah do práva, jehož se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal usnesení, jímž soud I. stupně nařídil výkon rozhodnutí na majetek povinné (nyní stěžovatelky), a opodstatněně rozhodl, jak v jeho výroku obsaženo, když s námitkou týkající se vykonatelnosti (případně neúčinnosti) rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6. 12. 2001 se v odůvodnění rozhodnutí vypořádal tak, že lze na ně v dalším odkázat. K námitkám stěžovatelky vůči rozhodnutí sp. zn. 6 C 2889/2001, jež je předmětem nařízeného výkonu, nutno poukázat na obsah §161 odst. 1 občanského soudního řádu, stanovící, že rozsudek je vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění - proto soud rozhodující o návrhu na exekuci zkoumá pouze jeho formální a materiální vykonatelnost (§261a občanského soudního řádu), exekučním titulem je vázán a není tedy povinen ani oprávněn přezkoumávat věcnou správnost samotného vykonatelného (a vymáhaného) rozhodnutí.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. května 2012
Jiří Nykodým
předseda senátu Ústavního soudu