ECLI:CZ:US:2012:2.US.1502.11.2
sp. zn. II. ÚS 1502/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Pavla Holländera a Ivany Janů o návrhu stěžovatele H. T., zastoupeného Mgr. et Mgr. Patrikem Tauerem, advokátem se sídlem Vinohradská 126, 130 00 Praha 3, o vyloučení soudce v řízení o ústavní stížnosti vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 1502/11, takto:
Soudce Jiří Nykodým není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 1502/11.
Odůvodnění:
I.
Soudce zpravodaj Jiří Nykodým přípisem ze dne 2. 7. 2012 oznámil, že se v dané věci necítí být podjatým. K věci uvedl následující:
"[J]sem soudcem zpravodajem ústavní stížnosti H. T., zastoupeného Mgr. et Mgr. Patrikem Tauerem, advokátem se sídlem v Praze, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2011, sp. zn. 25 Co 413/2010, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 35 Nc 13117/2009. [...] Již jednou jsem se na prvý senát obracel s návrhem na zvážení, zda s ohledem na poměr k zástupci stěžovatele, který působil v mé advokátní kanceláři jako koncipient a můj společník a později společník v advokátní kanceláři mé dcery, nejsou z objektivního hlediska pochybnosti o mé nepodjatosti. [...] Usnesením ze dne 14. 6. 2011 Ústavní soud rozhodl, že z projednávání a rozhodování věci vyloučen nejsem. [...] Předmětná ústavní stížnosti směřuje proti rozhodnutí o nařízení exekuce na majetek stěžovatele a proti rozhodnutí jej potvrzujícímu. Vykonávané rozhodnutí bylo vydáno v návaznosti na trestní řízení vedené proti stěžovateli u Obvodního soudu pro Prahu 1. Za účelem posouzení návrhu jsem vyžádal oba spisy obecných soudů - jak spis exekučního soudu, tak i podkladový trestní spis Obvodního soudu pro Prahu 1 (...). Teprve při studiu tohoto spisu jsem zjistil, že stěžovatele krátce obhajovala má dcera (...). Jak se Ústavní soud opakovaně vyjádřil, nestrannost soudce je třeba posuzovat jednak z hlediska subjektivního, jež vychází z osobního fóra soudce ve vztahu k účastníkům řízení či k věci, a jednak z hlediska objektivního, tj. zda soudce skýtá veřejně dostatečné záruky, vylučující legitimní pochybnosti o jeho nepodjatosti. (...) [S]ám se podjatým být necítím, neboť má dcera zastupovala stěžovatele pouze krátce v dovolacím řízení, přičemž zastoupení, jak je patrné z plné moci, převzala až v době, kdy jsem již byl ve funkci soudce Ústavního soudu. Nyní napadená rozhodnutí o nařízení exekuce nemají s rozhodnutími vydanými v trestní věci stěžovatele přímou souvislost, jelikož vykonáváno je rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady poškozeného spojené s přibráním zmocněnce, které bylo vydáno až po pravomocném ukončení trestního stíhání, kdy již má dcera stěžovatele neobhajovala. Domnívám se tedy, že jsem schopen rozhodnout nezávisle a nestranně. [...] Na druhou stranu se domnívám, že je žádoucí, aby uvedenou skutečnost prvý senát posoudil, aby ani z objektivního hlediska nevznikly o mé nepodjatosti žádné pochybnosti. (...)."
Z uvedeného důvodu tedy předložil soudce zpravodaj Jiří Nykodým podle §10 odst. 1 rozvrhu práce Ústavního soudu a v souladu s §36 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., zákon o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") věc k projednání prvnímu senátu Ústavního soudu.
II.
Podle ustanovení §36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
Podle přesvědčení I. senátu Ústavního soudu nejsou podmínky citovaného ustanovení ohledně osoby soudce zpravodaje Jiřího Nykodýma splněny, neboť sama okolnost, že dcera soudce zpravodaje v předcházejícím řízení formálně souvisejícím s právě projednávanou věcí krátce stěžovatele zastupovala, není způsobilá u soudce zpravodaje vyvolat pochybnosti o jeho nepodjatosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. srpna 2012
Vojen Güttler, v. r.
předseda senátu