ECLI:CZ:US:2012:2.US.2192.12.1
sp. zn. II. ÚS 2192/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu M. S., na zrušení usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. "1 PP 32/2012 ze dne 30. března 2012" a usnesení Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. "1 PP 32/2012 ze dne 14. března 2012" takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 12. června 2012 došel Ústavnímu soudu návrh stěžovatele na přezkum shora uvedených a stěžovatelem označených soudních rozhodnutí. Jelikož návrh na zahájení řízení nesplňoval požadavky kladené na něj zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn, když stěžovatel nebyl právně zastoupen a rovněž scházela kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku, byl stěžovatel vyrozuměn výzvou (přípisem) ze dne 20. června 2012 o tom, aby odstranil vady svého návrhu ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této výzvy s poučením, že jinak Ústavní soud stížnost odmítne.
Výzva k odstranění vad podání byla stěžovateli doručena dne 22. června 2012. Třicetidenní lhůta určená soudcem zpravodajem k odstranění vad návrhu v souladu s §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu počala běžet dnem následujícím po dni doručení, a sice 23. ledna 2012 (§57 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn), a vypršela dnem 23. července 2012 (§57 odst. 2 občanského soudního řádu).
Ve svém podání ze dne 27. června 2012 stěžovatel v reakci na zmíněný přípis požádal o osvobození od soudních poplatků a přiznání nároku na bezplatnou obhajobu s tím, že se hodlá nechat zastupovat Mgr. J. S., advokátem. Současně požádal Ústavní soud "o brzské vyrozumění". Ústavní soud však neměl důvod stěžovateli na toto jeho podání odpovídat a opětovně jej poučovat o způsobu, jakým má postupovat, aby jeho návrh splňoval požadavky kladené na něj zákonem o Ústavním soudu, když ve vzpomínaném přípisu byl stěžovatel podrobně a srozumitelně seznámen se skutečností, že zákon o Ústavním soudu (a ani jiný právní předpis) neumožňuje samotnému Ústavnímu soudu, aby navrhovateli ustanovil právního zástupce za sníženou odměnu či zcela bezplatně a že je nutno se v takovém případě obrátit na Českou advokátní komoru v Brně. Pokud jde o otázku soudních poplatků, jest poznamenat, že podání návrhu Ústavnímu soudu, resp. řízení jako celek není na rozdíl od obecného soudnictví spojeno s poplatkovou povinností (srov. §62 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Stěžovatel tedy dosud vady neodstranil, nepředložil plnou moc prokazující právní vztah zastoupení, návrh sepsaný advokátem a nepřipojil kopii rozhodnutí o posledním opravném prostředku. Stěžovatel však současně ani nepodal žádost o prodloužení lhůty k odstranění těchto vad, ani nesdělil, jaké vážné důvody mu brání v realizaci této povinnosti. Za dané situace proto Ústavnímu soudu nezbylo, než aby návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 24. července 2012
Stanislav Balík
soudce zpravodaj