ECLI:CZ:US:2012:2.US.2765.11.1
sp. zn. II. ÚS 2765/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci ústavní stížnosti IPRES Inžiniering s.r.o., se sídlem Dúbravská cesta 9, 841 05 Bratislava, zastoupené JUDr. Tiborem Šafárikem, hostujícím evropským advokátem se sídlem Štúrova 20, 040 01 Košice, Slovenská republika, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, č. j. 8 Cmo 140/2011-727 ze dne 3. června 2011, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, č. j. 37 Cm 96/2002-687 ze dne 8. listopadu 2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž měla být porušena ustanovení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přípustnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka brojí proti výše uvedeným soudním aktům ústavní stížností, aniž vyčerpala všechny relevantní procesní prostředky, které jí právní řád k ochraně jejích práv poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V citovaném rozsudku Vrchního soudu v Praze byla stěžovatelka poučena o tom, že proti tomuto rozhodnutí je možné k Nejvyššímu soudu podat dovolání opírající se o §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu. Dotazem u Krajského soudu v Hradci Králové Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka této možnosti využila. Ústavní soud dále shledal, že stěžovatelka podala dovolání dne 10. srpna 2011, přičemž o podaném mimořádném opravném prostředku dosud nebylo rozhodnuto.
Ústavní soud pokládá za vhodné poznamenat, že v souladu se svou ustálenou judikaturou již nevyčkává rozhodnutí dovolacího soudu o podaném mimořádném opravném prostředku, který Nejvyšší soud může z důvodů záležejících na jeho uvážení odmítnout jako návrh nepřípustný, nýbrž ústavní stížnosti v takovém případě odmítá pro nepřípustnost jako návrhy předčasně podané (blíže k tomu viz Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I. Zákon o Ústavním soudu s komentářem. Praha: ASPI, 2007, s. 376 bod 12 a s. 378 bod 18). Rozhodnutí o ústavní stížnosti v době, kdy dovolací soud o podaném opravném prostředku teprve rozhoduje, by bylo v příkrém rozporu s formální i materiální dimenzí subsidiarity ústavní stížnosti. Za daných okolností tak nelze ústavní stížnost podrobit meritornímu přezkumu. Ústavní soud však považuje za vhodné poznamenat, že odmítnutím předčasné ústavní stížnosti není stěžovatel zbaven práva obrátit se na Ústavní soud v případě, že Nejvyšší soud jeho námitky nevyslyší.
Ve světle řečeného Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu pro nepřípustnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 2. května 2012
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj