infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25.01.2012, sp. zn. II. ÚS 3812/11 [ usnesení / LASTOVECKÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2012:2.US.3812.11.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2012:2.US.3812.11.1
sp. zn. II. ÚS 3812/11 Usnesení Ústavní soud rozhodl o návrhu T. R., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu Brno ze dne 14. 9. 2011 č.j. 6 Ads 103/2011-97, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatelka se, s odvoláním na porušení čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, neboť má výhrady vůči postupu, kterým jí bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní soud po seznámení se s návrhem konstatuje, že návrh navrhovatelky nesplňuje náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu; zejména nebyl sepsán advokátem a nebylo přiloženo rozhodnutí, kterého se návrh týká. Z evidence Ústavního soudu bylo přitom zjištěno, že navrhovatelka podala od roku 2007 již několik ústavních stížností, přičemž v řadě z nich byla vyzývána k odstranění jejich vad s vyrozuměním o náležitostech návrhu. Navrhovatelce, která byla Ústavním soudem v nedávné době opakovaně obeznámena s podmínkou povinného právního zastoupení a dalšími náležitostmi ústavní stížnosti, je tedy dobře známo, jaké náležitosti zákon o Ústavním soudu pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a náležitostech návrhu dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (ostatně i s tímto postojem Ústavního soudu již byla navrhovatelka seznámena např. v usnesení sp. zn. I. ÚS 3019/11). Setrvání na požadavku dalšího vždy nového a totožného poučování stěžovatelů by totiž bylo jen postupem formalistickým a neefektivním. Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. ledna 2012 Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2012:2.US.3812.11.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 3812/11
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 25. 1. 2012
Datum vyhlášení  
Datum podání 19. 12. 2011
Datum zpřístupnění 10. 2. 2012
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NSS
Soudce zpravodaj Lastovecká Dagmar
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-3812-11_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 72788
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-23