ECLI:CZ:US:2012:2.US.803.12.1
sp. zn. II. ÚS 803/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti obchodní společnosti Solidní Finance, uzavřený investiční fond, a. s., IČ 29235871, se sídlem v Brně, Špitálka 8, zastoupené JUDr. Milanem Zábržem, advokátem, se sídlem v Brně, proti změně rozvrhu práce Městského soudu v Brně na rok 2011 ze dne 8. 11. 2011, sp. zn. Spr. 2859/2011, spojené s návrhem na zrušení části ustanovení §42 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka Ústavnímu soudu předložila návrh, jímž se domáhá zrušení části v záhlaví označené změny rozvrhu práce Městského soudu v Brně, kterou oznámil dne 8. 11. 2011 JUDr. Zdeněk Sýs, pověřený zastupováním předsedy soudu, a podle které se (napadenou částí) mimo jiné jmenované soudkyni s účinností od 7. 11. 2011 odnímají všechny napadlé věci do senátu 72 C (žalobce Solidní finance, uzavřený investiční fond, a.s.), v nichž dosud nebyl učiněn žádný úkon. K vyřízení se tyto věci přikazují jmenované vyšší soudní úřednici. Stěžovatelka tvrdí, že tímto došlo k zásahu do jejích základních práv chráněných Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jmenovitě čl. 2 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny a čl. 6 Úmluvy.
Současně stěžovatelka navrhla zrušit druhou větu ustanovení §42 odst. 4 zákona o soudech a soudcích, které zní: "Rozvrhem práce pro příští kalendářní rok nebo změnou rozvrhu práce nesmí být dotčeno rozdělení věcí a, pokud je to možné, ani zařazení soudců a přísedících do jednotlivých soudních oddělení, provedené před jejich účinností. To neplatí, nebyl-li ve věci učiněn žádný úkon nebo došlo-li ke zřízení nového soudního oddělení nebo jeho zrušení." Neústavnost napadeného pravidla dle stěžovatelky vznik nynější situace umožnila.
V návrhu stěžovatelka uvedla, že k Městskému soudu v Brně podala v období květen - červenec 2011 několik set návrhů na vydání rozsudku ve věci porušení přepravního řádu. Všechny dle rozvrhu práce připadly senátu 72C a tomu patřily až do změny rozvrhu provedené nyní napadeným opatřením. Podle stěžovatelky došlo změnou k zásahu do jejích výše již označených základních práv, neboť byl určen soudce přímo jí a změna byla učiněna se zpětnou platností. Stěžovatelka pak v podání cituje z několika nálezů Ústavního soudu vyjadřujících se ke vztahu rozdělování soudní agendy a práva na zákonného soudce.
Stejně jako v jiných případech Ústavní soud předtím, než může přistoupit k vlastnímu meritornímu projednání věci, musí nejprve zkoumat, zda podaný návrh vyhovuje z hlediska formálních požadavků kladených zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a zda jsou splněny podmínky řízení. Výrok rozhodnutí je odrazem negativního závěru.
Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je právnická osoba oprávněna podat ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR leda tehdy, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. V posuzované věci návrh nesměřuje proti konkrétnímu pravomocnému rozhodnutí orgánu veřejné moci vydanému v řízení, jehož by se stěžovatelka účastnila, ani proti opatření či jinému zásahu orgánu veřejné moci, jimž by bylo zasaženo do jejích základních práv. Napadená změna rozvrhu práce je organizačním předpisem soudu, který obecně formuluje pravidla pro rozdělení došlé agendy. Toto opatření jako takové není z povahy věci způsobilé nepřípustně zasáhnout do základních práv stěžovatelky či kohokoliv jiného. I když napadená změna rozvrhu hovoří jmenovitě o věcech stěžovatelky, týká se všech jejích věcí napadlých do senátu 72 C, v nichž dosud nebyl učiněn úkon. Čili nikoliv jedné určité kauzy. Teprve v konkrétním řízení, resp. ve spojení s konkrétním rozhodnutím, jímž se toto řízení skončí, se může pravidlo obsažené v rozvrhu promítnout do práva na zákonného soudce. V rámci procesní obrany proti takovému rozhodnutí, které dle názoru účastníka vynesl nezákonný soudce, jemuž byla věc přidělena v rozporu s rozvrhem práce či dle rozvrhu práce odporujícího ústavě, může proti pravidlům rozdělování agendy brojit.
Z důvodu absence aktivní legitimace stěžovatelky k podání návrhu proto nezbylo, než návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Bylo-li z uvedených důvodů nutno návrh stěžovatelky na zrušení označeného rozhodnutí odmítnout, nelze projednat ani návrh připojený, neboť nemožnost meritorní projednatelnosti ústavní stížnosti předznačuje závěr o neexistenci aktivní legitimace stěžovatelky k podání návrhu na zrušení označeného zákonného ustanovení. Tento připojený návrh byl proto odmítnut podle ustanovení §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. srpna 2012
Stanislav Balík, v. r.
předseda senátu