ECLI:CZ:US:2012:2.US.999.12.1
sp. zn. II. ÚS 999/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 25. dubna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Nykodýma, soudců Pavla Holländera a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti J. H., zastoupeného JUDr. Ing. Tomášem Matouškem, advokátem se sídlem Dukelská 15, 500 02 Hradec Králové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. ledna 2012 č. j. 2 Afs 69/2011-46, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel svou včas podanou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných články 36 odst. 1 a 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, v záhlaví označené rozhodnutí kasačního soudu, jímž byla zamítnuta z důvodů v něm podrobně rozvedených kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 31 Af 142/2010 ze dne 28. 4. 2011, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí finančního orgánu tam jmenovaného o zamítnutí reklamace stěžovatele ve věci převedení přeplatku daně z přidané hodnoty na úhradu nedoplatku daně z příjmů fyzických osob. Stěžovatel v důvodech své ústavní stížnosti v podstatě Nejvyššímu správnímu soudu vytýká, že se přiklonil k interpretaci podústavního práva, která byla pro stěžovatele nevýhodná, a to za situace, v níž existovalo vícero možných výkladů aplikovaného zákonného ustanovení. Obsáhle oponuje názoru finančního orgánu a správních soudů o tom, že rozhodnutí správce daně o povolení splátek daně přerušuje běh promlčecí doby pro vybrání daně (§70 zákona č. 337/1992 Sb.), přičemž argumentuje shodně jako ve své předchozí ústavní stížnosti jím podané proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 82/2010 dne 15. 4. 2011.
Ústavní soud již rozhodl o předcházející ústavní stížnosti stěžovatele proti rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 82/2010 ze dne 15. 4. 2011, z něhož napadené rozhodnutí vychází. Učinil tak svým rozhodnutím sp. zn. IV. ÚS 1922/11 ze dne 12. 4. 2012, v němž reagoval na námitky stěžovatele obsažené i v nyní posuzované ústavní stížnosti. Závěr tam přijatý, že výklad podaný kasačním soudem k otázce přerušení běhu promlčecí doby je výkladem ústavně konformním, sdílí také senát nyní věc stěžovatele posuzující, a proto pro stručnost na odůvodnění označeného rozhodnutí Ústavního soudu zcela odkazuje.
Ze shora uvedených důvodů byla ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako neopodstatněná odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. dubna 2012
Jiří Nykodým
předseda senátu Ústavního soudu