ECLI:CZ:US:2012:3.US.1886.12.1
sp. zn. III. ÚS 1886/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou o ústavní stížnosti stěžovatelky TRE MAS, s. r. o., IČ 28104901, se sídlem Mladá Vožice, Židovská 571, zastoupené Mgr. Danou Růžičkovou, advokátkou v Táboře, Smetanova 662, proti elektronickému platebnímu rozkazu Okresního soudu v Táboře ze dne 27. února 2012 č. j. 28 EC 39/2012-7, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 18. 5. 2012 stěžovatelka napadla a domáhala se zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, návrhem ze dne 31. 5. 2012 se ještě domáhala toho, aby Ústavní soud odložil jeho vykonatelnost. Namítla přitom, že v dané věci rozhodl věcně nepříslušný soud, a dodala, že v daném řízení nebylo o věcné příslušnosti rozhodováno, a ani nebyla uplatněna námitka věcné nepříslušnosti, a dále že nebyly podány opravné prostředky. V souvislosti s tím vyjádřila názor, že v rámci občanského soudního řádu nemá žádnou zákonnou možnost, jak se domáhat nápravy pravomocného rozhodnutí vydaného věcně nepříslušným soudem, a že je třeba lhůtu pro podání ústavní stížnosti odvodit ode dne právní moci napadeného rozhodnutí, a to s ohledem na ustanovení §72 odst. 3 a 5 zákona o Ústavním soudu.
Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou naplněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a dospěl k závěru, že tomu tak není.
Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
Podle §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže a) stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo b) v řízení o podaném opravném prostředku podle odstavce 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.
Jak plyne z §174a odst. 2 ve spojení s §174 odst. 2 občanského soudního řádu, proti elektronickému platebnímu rozkazu je žalovaný oprávněn podat odpor, na jehož základě se platební rozkaz zruší, načež je soud povinen nařídit v dané věci jednání. O této možnosti obrany byla stěžovatelka, jak patrno z napadeného rozhodnutí, řádně poučena, přičemž pokud by tohoto svého práva využila, mohla v následném soudním řízení uplatnit (mj.) námitku věcné nepříslušnosti Okresního soudu v Táboře. Z uvedeného plyne, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytoval (resp. nevyčerpala žádný takový prostředek), a ústavní stížnost je proto nutno pokládat za nepřípustnou ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; nelze ji přijmout ani na základě §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, neboť podmínky daného ustanovení (zjevně) naplněny nejsou.
Z tohoto důvodu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl. Není-li ústavní stížnost způsobilá k věcnému projednání, nelze ani vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí; tento návrh - jakožto návrh akcesorický - pak sdílí její osud.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. července 2012
Jiří Mucha v. r.
soudce Ústavního soudu