ECLI:CZ:US:2012:3.US.1945.12.1
sp. zn. III. ÚS 1945/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 19. června 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele Bc. L. K., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Ortmannem, CSc., advokátem se sídlem Husovo nám. 65/2, 268 01 Hořovice, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2012 sp. zn. 67 To 117/2012, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze podle §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl stížnost stěžovatele směřující do usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. března 2012 sp. zn. 6 T 33/2010, jímž byl podle §286 odst. 1, §278 odst. 1, §283 písm. d) trestního řádu zamítnut návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené u tamního soudu pod sp. zn. 6 T 33/2010.
Předmětná rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení napadl stěžovatel formálně bezvadnou ústavní stížností a tvrdil, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2, čl. 39, čl. 40 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatel polemizoval s hodnocením důkazní situace učiněným obecnými soudy, resp. dle něj relevantními novými důkazy, k čemuž předložil svůj vlastní náhled na hodnocení soudu aktuálně předložených listinných důkazů v kontextu důkazů v původním řízení provedených a hodnocených. Vycházeje z tohoto svého přesvědčení o způsobilosti nově navržených důkazů obnovu řízení založit, domáhal se posléze, aby Ústavní soud v záhlaví uvedená rozhodnutí nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
V dané věci soud prvého stupně, poté, co adekvátním způsobem odůvodnil své úvahy vedoucí jej k jeho skutkovému náhledu na věc, uzavřel, že stěžovatel nenavrhl takové důkazy, které by mohly změnit původní rozsudek co do otázky viny, přičemž stížnostní soud se následně s jeho vývody ztotožnil a tuto argumentaci dále rozvedl.
Pro posouzení výhrad stěžovatele z pohledu kritérií ústavnosti nutno poukázat na to, že obecné soudy se v intencích nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR) se skutkovou, resp. důkazní situací co do odůvodnění úvah relevantních se zřetelem k podmínkám vymezeným v §278 odst. 1 trestního řádu vypořádaly řádně, když tyto jsou v napadených rozhodnutích dostatečným, logicky přesvědčivým a přezkoumatelným způsobem vyloženy, tj. nevykazují prvky svévole (§134 odst. 2 trestního řádu). Proto postačí na jejich odůvodnění v podrobnostech odkázat.
Zdůraznit je zapotřebí, jak konstatoval stížnostní soud, že Městský soud v Praze již ve svém usnesení ze dne 14. prosince 2010 sp. zn. 9 To 418/2010 vysvětlil, z jakých důvodů je pro stěžovatele příznivější právní kvalifikace podle právní úpravy účinné v době spáchání trestného činu (tj. zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pro posouzení věci rozhodném), jakož i to, že otázka zániku trestní odpovědnosti v daném případě nemůže být odvislá toliko od dopisu (přípisu pojišťovně), na nějž stěžovatel pro tento účel poukazuje. Stěžovatel přitom své námitky opírá o jiné hodnocení aktuálně předložených listin, ve vztahu k nimž Městský soud v Praze učinil závěr, že ani v případě jejich hodnocení nahlíženém stěžovatelem by nemohly s ohledem na uvedené založit důvod pro obnovu řízení. Jinými slovy vyjádřeno, bez relevantního zpochybnění zmíněného právního posouzení, jehož odůvodnění stěžovatel nijak argumentačně nezpochybňuje, nemohou jeho výtky obstát již proto, že takto nemá na obecnými soudy učiněný právní úsudek otázka skutkového hodnocení předmětného přípisu adresovaného pojišťovně (co do pravosti této listiny) žádný vliv.
Pro uvedené bylo o zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. června 2012
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu