ECLI:CZ:US:2012:3.US.221.12.1
sp. zn. III. ÚS 221/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 27. ledna 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu J. B., bez právního zastoupení, směřujícího proti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 30. 11. 2011 č. j. 22 Co 484/2011-407, a Okresního soudu ve Svitavách ze dne 6. 10. 2011 č. j. 0 Nc 3117/2010-100, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 23. ledna 2012 podání navrhovatele, kterým se domáhal zrušení shora uvedených rozhodnutí obecných soudů.
Uvedené podání však nesplňovalo zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti dané v ustanovení §27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Navrhovatel zejména nebyl právně zastoupen advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), k rozhodnutí nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva přiznává (§72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu), a podání ani nebylo předloženo v příslušném počtu stejnopisů (§34 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud lustrací podání zjistil, že navrhovatel se obrací na Ústavní soud opakovaně a ve všech případech tak učinil nekvalifikovaně a žádné jeho podání nesplňovalo procesní náležitosti. V několika předchozích případech (např. ve věcech vedených pod sp. zn. II. ÚS 1233/09, II. ÚS 1405/09, IV. ÚS 2902/09, III. ÚS 1601/10, I. ÚS 1802/11) byl proto navrhovatel poučen o vadách a nezbytných náležitostech ústavní stížnosti a nutnosti odstranění vad. Byl tedy opakovaně vyzýván, přičemž naposledy se tak stalo dne 22. června 2011 (sp. zn. I. ÚS 1802/11).
V usnesení o odložení věci ze dne 4. října 2011 sp. zn. IV. ÚS 2757/10 byl stěžovatel poučen v tom smyslu, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastupování dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v předcházejících identických případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že předchozí informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním.
Ústavní soud neshledává žádný důvod k tomu, aby se od tohoto názoru, který je stěžovateli znám, v nynější věci odchyloval.
V souladu s tradičním hodnocením nedostatku právního zastoupení navrhovatele advokátem proto Ústavní soud dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu návrh odmítnul.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. ledna 2012
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj