infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 10.09.2012, sp. zn. III. ÚS 2236/12 [ usnesení / MUCHA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2012:3.US.2236.12.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2012:3.US.2236.12.1
sp. zn. III. ÚS 2236/12 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., ze dne 10. 6. 2012, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - nečinnosti soudního exekutora JUDr. Dalimila Miky, Exekutorský úřad Klatovy, se sídlem Rybníčky 59, Klatovy, ve věci vedené pod sp. zn. 120 EX 1710/08, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Návrhem (dle obsahu zřejmě na zahájení řízení o ústavní stížnosti) ze dne 10. 6. 2012 stěžovatel brojil proti postupu shora jmenovaného soudního exekutora, který měl spočívat v tom, že nevydal rozhodnutí o jeho žádosti (ze dne 3. 5. 2011, urgované dne 3. 6. 2011) o nahlédnutí do exekutorského spisu a že neprovedl "rychle" exekuci, která je proti němu vedena pod výše uvedenou spisovou značkou. Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, přičemž shledal, že tomu tak není, neboť stěžovatel nerespektoval ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Ve svém podání totiž sice uvedl, že jej zastupuje advokát Mgr. V. Ř., a předložil listinu, ze které plyne, že jmenovaného "pověřil" v dané věci zastupováním před Ústavním soudem, toto zmocnění však nebylo uvedeným advokátem akceptováno a návrh samotný byl zjevně sepsán přímo stěžovatelem (a jen jím byl také podepsán). Není-li splněna podmínka povinného zastoupení před Ústavním soudem a sepisu ústavní stížnosti advokátem, stanovená fyzickým a právnickým osobám zákonem o Ústavním soudu, Ústavní soud stěžovatele podle §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu vyzve k odstranění této vady ve stanovené lhůtě. Tento postup však není nutný v každém případě. Účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle citovaného ustanovení je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem. Pokud však stěžovateli dříve (v předchozích řízeních) poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat poučení, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, jeví se setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení jednak neefektivním a formalistickým, jednak to ve své podstatě představuje obcházení lhůt stanovených v §72 odst. 3, 4 a 5 zákona o Ústavním soudu, neboť zákonná šedesátidenní lhůta je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti, přičemž její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k doplňování návrhu či odstraňování jeho vad stěžovatele zvýhodňuje oproti ostatním, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli. Z mnoha řízení, jichž se stěžovatel u Ústavního soudu účastnil, plyne, že byl Ústavním soudem opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučován. Byl-li tedy opakovaně a dostatečně informován o tom, že je mj. nezbytné, aby k podané ústavní stížnosti byla nejen přiložena plná moc advokáta, který by stěžovatele v řízení před Ústavním soudem zastupoval, ale také aby ústavní stížnost samotná byla sepsána advokátem, musel si být rovněž v okamžiku podání nyní posuzované ústavní stížnosti vědom zákonem předvídaných požadavků na (tyto) obsahové a formální náležitosti takového návrhu. Současně bylo stěžovateli známo výše prezentované stanovisko, takže si musel být vědom rovněž toho, že jeho ústavní stížnost může být bez dalšího odmítnuta (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2011 sp. zn. IV. ÚS 2431/11). Za dané situace, kdy lze považovat za zcela neúčelné, aby Ústavní soud stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání, a stěžovatel (sám) ani v několika měsících předmětné vady neodstranil, mu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, odmítnout. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. září 2012 Jiří Mucha v. r. soudce Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2012:3.US.2236.12.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 2236/12
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 10. 9. 2012
Datum vyhlášení  
Datum podání 15. 6. 2012
Datum zpřístupnění 21. 9. 2012
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUDNÍ EXEKUTOR - Klatovy - Mika Dalimil
Soudce zpravodaj Mucha Jiří
Napadený akt jiný zásah orgánu veřejné moci
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-2236-12_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 75921
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-22