ECLI:CZ:US:2012:3.US.3456.11.1
sp. zn. III. ÚS 3456/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 5. ledna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele M. B., zastoupeného JUDr. Tomášem Štípkem, advokátem se sídlem Moravská Ostrava, Stodolní 741/15, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. srpna 2011 č. j. 7 To 196/2011-178 a Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. června 2011 č. j. 1 T 2/2008-166, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhal rozhodnutí, jímž by Ústavní soud vyslovil, že výše označenými usneseními byla porušena jeho práva, zakotvená v čl. 32 odst. 1 a 4, jakož i v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a kterým by proto rozhodnutí soudů zrušil. Poukázal na důvody, pro něž podal žádost na upuštění od výkonu trestu vyhoštění, uloženého mu rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku dne 4. ledna 2008 ve věci sp. zn. 1 T 2/2008, a to zejména na skutečnost, že si nepodmíněný trest řádně odpykal, nyní chce společně s družkou pečovat o nezletilého syna J., zajišťovat jeho výchovu a tak uplatňovat svá rodičovská práva.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 1 T 2/2008 a stížností napadených usnesení soudů zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Ostravě přezkoumal stížností napadené rozhodnutí soudu I. stupně, kterým byla zamítnuta stížnost odsouzeného, nyní stěžovatele, žádajícího upuštění od výkonu trestu vyhoštění, jenž mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku dne 4. ledna 2008 č. j. 1 T 2/2008-66, a opodstatněně ji zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí se vyčerpávajícím způsobem vypořádal s námitkami odsouzeného, poukazujícími zejména na narození syna a na zájem žít společně s nezletilým a jeho matkou, starat se o rodinu. Na uvedené odůvodnění lze v dalším zcela odkázat, stejně jako na skutečnost, že se stěžovatel jako občan Slovenské republiky, zdržující se na území České republiky, dopouštěl jednání, za které byl opakovaně trestně stíhán a odsouzen (od r. 1995 celkem 7 x) k nepodmíněným trestům odnětí svobody, k uložení trestu vyhoštění došlo až rozsudkem ze dne 4. 1. 2008, přičemž tento uložený trest nerespektoval.
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné
V Brně dne 5. ledna 2012
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu