ECLI:CZ:US:2012:3.US.3776.11.1
sp. zn. III. ÚS 3776/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 31. ledna 20120 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů A) společnosti CORRI DESIGN, s. r. o., IČ: 275 88 386, se sídlem Vojtíškova 1828, 148 00 Praha 4, a B) pana J. J., oba právně zastoupeni Mgr. Petrem Kuchařem, advokátem AK se sídlem Na Pánkráci 30a/404, 140 00 Praha 4, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2011 č. j. 14 Cmo 69/2011-199 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. ledna 2011 č. j. 35 Cm 25/2009-183, spojené s návrhem na odložení vykonatelnosti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2011 č. j. 14 Cmo 69/2011-199, za účasti 1) Vrchního soudu v Praze a 2) Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a dále 3) P. Z., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Vykonatelnost usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2011 č. j. 14 Cmo 69/2011-199 se odkládá do rozhodnutí Ústavního soudu o podané ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 16. prosince 2011, se stěžovatelé domáhali zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2011 č. j. 14 Cmo 69/2011-199, jakož i usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. ledna 2011 č. j. 35 Cm 25/2009-183, a to pro porušení článku 4 a článku 36 odst. 1 a odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
V ústavní stížnosti stěžovatelé dále navrhli, aby Ústavní soud v souladu s ust. §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") až do pravomocného skončení řízení odložil vykonatelnost usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2011 č. j. 14 Cmo 69/2011-199.
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2011 č. j. 14 Cmo 69/2011-199 bylo změněno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. ledna 2011 č. j. 35 Cm 25/2009-183 tak, že řízení, ve kterém se žalobkyně [v řízení před Ústavním soudem "stěžovatelka ad A)"] po žalovaném P. Z. jako jednateli žalobkyně (v řízení před Ústavním soudem "vedlejší účastník") domáhala uložení povinnosti nahradit škodu, se zastavuje.
V souladu s ust. §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
V zásadě platí, že podaná ústavní stížnost odkladný účinek nemá. Jen výjimečně, jestliže to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamená pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám, může být vykonatelnost napadeného rozhodnutí odložena.
Pokud jde o návrh na odložení vykonatelnosti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2011 č. j. 14 Cmo 69/2011-199, dospěl Ústavní soud na základě shromážděných materiálů k závěru, že podmínky citovaného ustanovení jsou splněny, neboť rozhodnutí o zastavení předmětného řízení se v daném případě a v daných souvislostech jeví být závažným a nereparovatelným zásahem do základních práv stěžovatelů za situace, kdy rozhodnutí Ústavního soudu si (vzhledem ke komplikovanosti věci) vyžádá delší čas, přičemž argumenty stěžovatelů se zdají být náležitě zdůvodněny. Ústavní soud přitom přihlédl také ke skutečnosti, že v řízení, které probíhá před obecnými soudy, bylo vydáno Městským soudem v Praze usnesení ze dne 15. 7. 2009 č. j. 35 Cm 25/2009-66, kterým bylo zakázáno žalovanému P. Z. disponovat s nemovitostmi, identifikovanými ve výroku usnesení.
Odložení vykonatelnosti podle ust. §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem, přičemž případný výkon výše uvedeného rozhodnutí by znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám, tj. v daném případě vedlejšímu účastníkovi.
Proto Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti podle ust. §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyhověl, aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2012
Jan Musil v. r.
předseda senátu Ústavního soudu