ECLI:CZ:US:2012:3.US.3935.11.1
sp. zn. III. ÚS 3935/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 5. ledna 2012 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Solidní Finance, uzavřený investiční fond, a. s., IČ 29235871, se sídlem v Brně, Špitálka 49/8, zastoupené JUDr. Milanem Zábržem, advokátem v Brně, Veveří 57, proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 26. 9. 2011 č. j. 7 C 172/2011-12, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 16. 12. 2011, učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka - s odkazem na porušení svých práv zaručených čl. 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod - domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.
Napadeným rozhodnutím bylo soudem prvního stupně v řízení o žalobě stěžovatelky - právního nástupce Dopravního podniku města Brna, a. s. - proti žalované N. V. (dále jen "žalovaná") o zaplacení částky 1.022,- Kč s příslušenstvím, představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna žalovanou částku stěžovatelce zaplatit. Dále bylo žalované uloženo nahradit stěžovatelce na nákladech řízení částku 5.280,- Kč, přičemž v odůvodnění svého v záhlaví citovaného rozhodnutí Okresního soud Brno-venkov podrobně zdůvodnil, proč výši odměny za zastupování advokáta soud stanovil podle advokátního tarifu, jak to umožňuje ustanovení §151 odst. 2 občanského soudního řádu.
Projednávanou ústavní stížností napadené rozhodnutí stěžovatelka napadá ze stejných důvodů, jaké uvádí v ústavní stížnosti, o níž bylo vedeno řízení pod sp. zn. I. ÚS 3106/11, přičemž uvedenou ústavní stížností napadené rozhodnutí je založeno na shodné argumentaci jako rozhodnutí v záhlaví uvedené. Aniž by tak bylo zapotřebí rekapitulovat námitky stěžovatelky obsažené v ústavní stížnosti, stejně jako odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí, může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný, a to ze stejných důvodů, jako tomu bylo u shora uvedené ústavní stížnosti stěžovatelky, o níž bylo vedeno řízení pod sp. zn. I. ÚS 3106/11 a která byla jako zjevně neopodstatněná odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2011, doručeným stěžovatelce dne 7. 11. 2011. Ústavní soud nepovažuje za potřebné v tomto usnesení obsaženou argumentaci opakovat, a proto na ni pouze odkazuje.
Ústavní soud uzavírá, že žádný zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky neshledal, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. ledna 2012
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu