ECLI:CZ:US:2012:3.US.668.12.1
sp. zn. III. ÚS 668/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. Ch., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. listopadu 2011 č. j. 15 Co 191/2010-489 a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. srpna 2009 č. j. 20 C 61/2009-320, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, které bylo opatřeno datem 22. 2. 2012 a značkou 12/0184 a které bylo označeno jako ústavní stížnost, se stěžovatel (bez právního zastoupení) domáhal zrušení výše uvedených soudních rozhodnutí. Tuto "ústavní stížnost" stěžovatel doplnil podáním ze dne 7. 5. 2012, v němž požádal o prodloužení, resp. poskytnutí adekvátních lhůt či o prominutí zmeškaných lhůt.
Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, přičemž shledal, že tomu tak není, neboť stěžovatel nerespektoval ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Není-li splněna podmínka povinného zastoupení před Ústavním soudem a sepisu ústavní stížnosti advokátem, stanovená fyzickým či právnickým osobám zákonem o Ústavním soudu, Ústavní soud stěžovatele podle §41 písm. b) téhož zákona vyzve k odstranění této vady ve stanovené lhůtě. Tento postup však není nutný v každém případě. Účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle citovaného ustanovení je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem. Pokud však stěžovateli dříve (v předchozích řízeních) poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat poučení, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, jeví se setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení jednak neefektivním a formalistickým, jednak to ve své podstatě představuje obcházení lhůt stanovených v §72 odst. 3, 4 a 5 zákona o Ústavním soudu, neboť zákonná šedesátidenní lhůta je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti, přičemž její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k doplňování návrhu či odstraňování jeho vad stěžovatele zvýhodňuje oproti ostatním, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.
Z mnoha řízení, jichž se stěžovatel u Ústavního soudu účastnil, plyne, že byl Ústavním soudem opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučován. Byl-li tedy stěžovatel opakovaně a dostatečně informován o tom, že je mj. nezbytné, aby ústavní stížnost byla sepsána advokátem a aby byla k podané ústavní stížnosti přiložena plná moc advokáta, který by stěžovatele zastupoval, musel si být rovněž již v okamžiku podání nyní posuzované ústavní stížnosti vědom zákonem předvídaných požadavků na obsahové a formální náležitosti takového návrhu. Současně bylo stěžovateli známo výše prezentované stanovisko, takže si musel být vědom rovněž toho, že jeho ústavní stížnost může být bez dalšího odmítnuta (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2011 sp. zn. III. ÚS 3643/10).
Za situace, kdy jednak stěžovatel nepředložil advokátem sepsaný návrh a jím předložená a také jím zjevně vyhotovená plná moc advokátky Mgr. L. P. nebyla touto advokátkou akceptována a kdy jednak lze považovat za zcela neúčelné, aby Ústavní soud stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání, nezbylo mu, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení za přiměřené aplikace ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Stěžovatelově žádosti ze dne 7. 5. 2012 Ústavní soud nevyhověl, neboť žádný relevantní důvod k takovému postupu neshledal. Tvrdí-li totiž stěžovatel, že mu byl odpojen přívod elektrické energie, pak z mnoha podání, směřujících mj. na Ústavní soud, zjevně plyne, že tato skutečnost překážkou komunikace s okolním světem, včetně vyhotovování různých podání a písemností, zjevně není. Možno dodat, že je věcí stěžovatele, aby si včas obstaral právní zastoupení pro řízení před Ústavním soudem; to se nestalo nejen ve lhůtě 60 dnů od doručení napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, ale ani do dnešního dne.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. května 2012
Jiří Mucha v. r.
soudce Ústavního soudu