ECLI:CZ:US:2012:3.US.707.12.1
sp. zn. III. ÚS 707/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. A. H. a 2. J. H., zastoupených JUDr. Danielem Novotným, Ph.D., advokátem v Jičíně, Valdštejnovo nám. 76, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2011 č. j. 21 Cdo 363/2011-223, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. ledna 2010 č. j. 25 Co 536/2009-132, usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 20. října 2009 č. j. 3 C 143/2006-123, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2009 č. j. Nco 101/2009-104 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. srpna 2009 č. j. 25 Co 100/2009-108, spolu s návrhem na odklad vykonatelností napadených rozhodnutí a přiznáním náhrady nákladů na zastoupení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelé, s odkazem na porušení jejich práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále jen "Listina"), domáhali zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.
Pro skutkovou základnu je určující, že stěžovatelé podali dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. ledna 2010 č. j. 25 Co 536/2009-132, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 20. října 2009 č. j. 3 C 143/2006-123, kterým byla postupem podle ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuta žaloba pro zmatečnost podaná stěžovateli proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2009 č. j. Nco 101/2009-104 a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. srpna 2009 č. j. 25 Co 100/2009-108. Dovolacím soudem byli stěžovatelé vyzváni k odstranění vady a poučeni soudem, že projednání jejich dovolání brání nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení. Stěžovatelé však tuto vadu neodstranili, a proto Nejvyšší soud dovolání stěžovatelů zastavil.
Stěžovatelé považují povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení za protiústavní a navrhují, aby je Ústavní soud zrušil.
Ústavní soud musí nejprve zkoumat, zda návrh splňuje všechny požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho věcného projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. V tomto směru se nejdříve zabýval otázkou projednatelnosti (přípustnosti) návrhu z pohledu ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Jedním z důvodů, pro který je ústavní stížnost nepřípustná, je okolnost, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Přitom pojem "vyčerpání" znamená nejen uplatnění všech příslušných procesních prostředků, nýbrž i dosažení rozhodnutí ve věci. V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.
Ústavní soud opakovaně připomíná, že jedním z principů, na nichž je vybudována koncepce ústavního soudnictví, je princip subsidiarity, v souladu s níž lze zásah Ústavního soudu žádat pouze za podmínek stanovených zákonem o Ústavním soudu (včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti). Je tedy na účastníku řízení, aby pečlivě zvažoval, jakým způsobem v souladu s hmotnými i procesními předpisy zamýšlí usilovat o ochranu svého práva. Tomu koresponduje, že jak v dovolacím řízení, tak v řízení o ústavní stížnosti je zakotvena zásada povinného zastoupení (advokátem).
Vzhledem k tomu, že stěžovatelé nevyčerpali všechny opravné prostředky, které jim zákon k jejich ochraně práva poskytuje, musí být návrh charakterizován jako nepřípustný.
Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel, vzhledem k doktríně minimalizace jeho zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů, předložený návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný. Návrhy stěžovatelky na odklad vykonatelností napadených rozhodnutí a přiznání náhrady nákladů na zastoupení sdílí osud ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. září 2012
Jiří Mucha v. r.
soudce Ústavního soudu