ECLI:CZ:US:2012:4.US.1208.12.1
sp. zn. IV. ÚS 1208/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky Š. M., zastoupené Mgr. Peterem Harmečkem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Smetanovo náměstí 7/1180, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 57 Co 478/2011-253 ze dne 19. prosince 2011 a proti výroku III. rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 39 C 348/2008-217 ze dne 17. června 2011 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka s odkazem na porušení svého práva na spravedlivý proces domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.
Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 39 C 348/2008 Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Ostravě rozsudkem č. j. 39 C 348/2008-217 ze dne 17. června 2011 zrušil podílové spoluvlastnictví stěžovatelky a vedlejšího účastníka JUDr. L. A. k blíže specifikovanému pozemku (výrok I.), rozhodl o způsobu vypořádání tohoto zrušeného podílového spoluvlastnictví (výrok II.) a uložil stěžovatelce zaplatit vedlejšímu účastníkovi náklady řízení ve výši 287.772,- Kč (výrok III.). K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Ostravě rozsudkem č. j. 57 Co 478/2011-253 ze dne 19. prosince 2011 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a uložil stěžovatelce zaplatit vedlejšímu účastníkovi náklady odvolacího řízení ve výši 286.692,- Kč (výrok II.).
Před tím, než Ústavní soud přikročí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny všechny materiální a formální podmínky jejího projednání.
Dle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
V projednávané věci stěžovatelka tvrdí, že před Krajským soudem v Ostravě bylo projednáno její odvolání i přes řádně a včas podanou žádost jejího zástupce o odročení odvolacího jednání doloženou potvrzením o jeho zdravotní indispozici, která mu neumožnila se jednání zúčastnit. Krajský soud v Ostravě se navíc touto žádostí ve svém v záhlaví citovaném rozhodnutí nijak nevypořádal. V důsledku toho měla být vyloučena možnost stěžovatelky, resp. jejího zástupce zúčastnit se soudního jednání a uplatňovat stěžovatelčina práva a zájmy jako účastníka řízení. Tím mělo být zasaženo do práva stěžovatelky na projednání její věci před soudem v její přítomnosti.
Ústavní soud konstatuje, že k odstranění výše popsaného pochybení měla stěžovatelka k dispozici mimořádný opravný prostředek - žalobu pro zmatečnost. Dle zmatečnostního důvodu uvedeného v §229 odst. 3 občanského soudního řádu totiž lze žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu účastníkovi odňata možnost jednat před soudem. Stěžovatelka však tento prostředek podle obsahu spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 39 C 348/2008 nevyužila, a nezbývá tedy než uzavřít, že všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jeho práva poskytoval, nevyčerpala.
Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tedy Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako nepřípustný návrh odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. července 2012
Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka