ECLI:CZ:US:2012:4.US.1807.12.1
sp. zn. IV. ÚS 1807/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 12. června 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické ve věci navrhovatele Ing. P. Ch., zastoupeného JUDr. Vladimírem Kovalem, advokátem se sídlem Praha 2, Budečská 6, o ústavní stížnosti proti usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. února 2012 č. j. 20 Cdo 1611/2011-90, Městského soudu v Praze ze dne 8. srpna 2008 č. j. 51 Co 98/2009-34 a Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. února 2006 č. j. 36 Nc 183/2006-3, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na své námitky uplatněné u Městského soudu v Praze a v dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, když v nich poukazoval na nedostatek vykonatelnosti rozhodnutí pro nařízení exekuce, soudy se však jimi nezabývaly. Proto nesouhlasí se závěrem Nejvyššího soudu, který dovolání odmítl s tím, že není přípustné, protože napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3, 4, §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Usnesení soudu I. stupně ze dne 28. 2. 2006 č. j. 36 Nc 183/2006-3 o nařízení výkonu rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2002 sp. zn. 1 T 7/02 bylo přezkoumáno soudem II. stupně k odvolání povinného (nyní stěžovatele) a po zjištění, že exekuce byla na jeho majetek nařízena k vymožení pohledávky oprávněného v částce 693 904,- Kč na základě vykonatelného exekučního titulu, tj. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2002 sp. zn. 1 T 7/02 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 6. 2003 sp. zn. 6 To 27/03 oprávněně, důvodně je jako věcně správné podle §219 občanského soudního řádu potvrdil. Dovolání stěžovatele bylo opodstatněně odmítnuto pro jeho nepřípustnost, přičemž Nejvyšší soud ve svém usnesení vyčerpávajícím způsobem vyložil důvody, jež jej s ohledem na zjištění a výroky soudu I. i II. stupně vedly k závěru, že napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 občanského soudního řádu). Na toto odůvodnění lze v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh, jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. června 2012
Miloslav Výborný
předseda senátu Ústavního soudu