ECLI:CZ:US:2012:4.US.3371.11.1
sp. zn. IV. ÚS 3371/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 10. ledna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného, ve věci navrhovatelky Mgr. D. K., zastoupené JUDr. Renatou Kadlubcovou, advokátkou se sídlem Český Těšín-Mistřovice, Hradišťská 119, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. září 2011 č. j. 23 C 38/2011-126, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného usnesení, jímž ve věci její žaloby o náhradu škody ve výši 624.000,- Kč a náhrady nemajetkové újmy v částce 9.376.000,- Kč soud rozhodl tak, že se řízení o náhradu škody vylučuje k samostatnému řízení. Uvedla, že tímto postupem soudu se cítí dotčena v právech, zakotvených v čl. 38 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v čl. 96 Ústavy České republiky, když z obsahu žaloby je zřejmý shodný skutkový základ, k prokázání nároků budou prováděny stejné důkazy a i z hlediska hospodárnosti vyčlenění náhrady škody k samostatnému řízení bude neúčelné.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu ústavní stížnosti a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. září 2011 č. j. 23 C 38/2011-126 zásah do práv, jichž se stěžovatelka dovolává, zjištěn nebyl. Je nepochybné, že žalobkyně (nyní stěžovatelka) uplatnila v žalobě více nároků - nárok na náhradu škody a náhradu nemajetkové újmy, a proto postup soudu, který podle §112 odst. 2 občanského soudního řádu vyloučil k samostatnému řízení jeden z nich, a jeho rozhodnutí procesní povahy upravující postup řízení nebyly způsobilé zasáhnout do práv stěžovatelky, natož do práv ústavně zaručených a tedy ani být předmětem ústavněprávního přezkumu. Lze dodat, že žalobkyní uplatněný nárok na náhradu částky 624.000,- Kč je nárokem na úhradu skutečné škody, případně toho co jí ušlo (§442 a násl. občanského zákona), právo na náhradu nemajetkové újmy je prostředkem k ochraně osobnosti, obsaženým v §13 odst. 2 občanského zákona, což lze proto opodstatněně považovat za důvod k procesnímu rozhodnutí podle §112 odst. 2 občanského soudního řádu, na základě kterého bude soud nároky projednávat v samostatném řízení,
Pro výše uvedené a s poukazem na judikaturu Ústavního soudu (např. usnesení sp. zn. I. ÚS 2939/10) byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 1282/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. ledna 2012
Vlasta Formánková
předsedkyně senátu Ústavního soudu