ECLI:CZ:US:2012:4.US.353.12.1
sp. zn. IV. ÚS 353/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. S., zastoupeného Mgr. Přemyslem Hokem, advokátem, AK se sídlem Doudlebská 1046/8, 140 00 Praha 4 - Pankrác proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 1. 2012 sp. zn. 14 To 198/2011 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2011 sp. zn. Nt 460/2011 takto:
Vykonatelnost usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 1. 2012 sp. zn. 14 To 198/2011 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2011 sp. zn. Nt 460/2011 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal proti výše uvedeným rozhodnutím ústavní stížnost, neboť v nich spatřuje porušení svých základních práv a svobod zakotvených v ustanoveních čl. 7 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 3 a čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále "Úmluva"). Dle stěžovatele došlo napadenými usneseními též k porušení ustanovení čl. 3 Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.
Napadenými rozhodnutími obecné soudy konstatovaly, že stěžovatelovo vydání k trestnímu stíhání do Ruské federace je přípustné; jejich právní závěry však stěžovatel považuje - z důvodů podrobně vyložených v ústavní stížnosti - za protiústavní. S ústavní stížností spojil stěžovatel návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí.
Ústavní soud může podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Ústavní soud dospěl k závěru, že obě dvě podmínky obsažené v citovaném ustanovení jsou v projednávané věci splněny. Došlo-li by před konečným rozhodnutím Ústavního soudu k vydání rozhodnutí ministra spravedlnosti a následně k samotnému vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do Ruské federace, neměl by již ani případný vyhovující nález praktického významu, neboť zásah do stěžovatelových práv by byl již nevratný. Zároveň má Ústavní soud za to, že určité oddálení extradice není v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem a nezpůsobí nepoměrně větší újmu žádným jiným osobám.
Ústavní soud připomíná, že odložením vykonatelnosti napadených rozhodnutí nikterak nepředjímá výsledek řízení o ústavní stížnosti.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti dle ustanovení §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyhověl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. května 2012
Vlasta Formánková, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu